Rozhovor se konal z iniciativy arménské strany. Vedoucí představitelé obou zemí jednali o prudkém zhoršení situace v Náhorním Karabachu.

„Ruská strana vyjádřila vážné znepokojení nad obnovením rozsáhlých ozbrojených střetů. Bylo konstatováno, že je nyní nutné vyvinout veškeré nezbytné úsilí, aby se zabránilo další eskalaci konfrontace, a co je nejdůležitější, je nutné zastavit vojenské operace,“ uvádí se ve zprávě.

Obavy z Turecka

O několik hodin dříve arménský premiér Nikol Pašinjan ve svém projevu k národu vyzval mezinárodní organizace, aby využily veškeré páky vlivu za účelem zabránění Turecku v jakémkoli možném zasahování do konfliktu. Zdůraznil, že to definitivně ještě více vyostří situaci v regionu.

„Velmi dobře chápeme, že ázerbájdžánský režim může zahájit zločinné akce směrem k hranicím Arménie a uchýlit se k provokacím, aby zasel nestabilitu v celém regionu. Zločinný útok dostane zaslouženou odpověď,“ prohlásil Pašiňan.

Vyzval země, které jsou spolupředsedy Minské skupiny OBSE, aby zabránily šíření konfliktu a jeho překročení hranic regionu.

Arménofóbie, kterou Alijevův režim krmí své obyvatele, nemohla podle něj vést k žádnému jinému výsledku.

Vedení Ázerbájdžánu se stalo rukojmím této politiky a snaží se uskutečnit své hrozby ohledně vyřešení konfliktu v Karabachu vojenskými prostředky, ale arménský lid je připraven provést důstojný odvetný úder.

„Arménská republika zůstává garantem svobody a nezávislosti Karabachu,“ dodal premiér.

Připomněl, že nepřítel již nyní utrpěl značné ztráty na lidských životech i technice.

Arménský předseda vlády připustil uznání nezávislosti Karabachu

Arménie má v úmyslu vážně diskutovat o uznání nezávislosti Náhorního Karabachu. Na mimořádném zasedání arménského parlamentu to řekl předseda vlády Nikol Pašiňan v rámci odpovědi na otázku Edmona Marukjana, předsedy frakce Osvícená Arménie.

V roce 2016 arménské vedení oznámilo možnost uznání Náhorního Karabachu v případě rozsáhlé agrese. Nyní taková agrese začala a je zřejmé, že jednání ztratila jakýkoli význam, dodal Marukjan.

„Je tedy možné zahájit tento proces tak, aby se v Arcachu konalo referendum, aby se připojil k Arménii, a téma se jednou provždy uzavřelo,“ prohlásil Marukjan.

V reakci na to Pašiňan uvedl, že všichni v Arménii a Karabachu cítí stejné emoce, ale zatím není třeba mluvit o tom, co se stane v budoucnu. To nejspíš není správné, dodal Pašiňan.

„Ale nyní musíme o této otázce vážně diskutovat. Možná, že dojde i k širokému odsouzení ze strany veřejnosti. Zvažujeme všechny scénáře vývoje událostí a vy jste nastínil okruh otázek. Tato otázka bude předložena k jednacímu stolu,“ prohlásil předseda vlády.

Předseda OBSE požaduje zastavení střelby v Karabachu a co nejrychlejší zahájení jednání

Úřadující předseda OBSE, albánský předseda vlády Edi Rama vystoupil s výzvou k ukončení bojových akcí v Náhorním Karabachu. To je uvedeno v prohlášení uveřejněném na webových stránkách Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

„Vyzývám všechny strany, aby se okamžitě vrátily k dodržování příměří s cílem zabránit dalšímu nárůstu počtu obětí,“ řekl Edi Rama.

Úřadující předseda OBSE uvedl, že spolupředsedové Minské skupiny udržují aktivní kontakt se stranami konfliktu.

Prohlásil, že podporuje úsilí spolupředsedů o co nejrychlejší obnovení věcných jednání bez jakýchkoli předběžných podmínek.

Připomeňme, že 27. září byly osady i vojenské jednotky v Karabachu podrobeny intenzivní dělostřelbě z ázerbájdžánské strany.

Poté motorizované a tankové jednotky Ázerbájdžánu přešly do útoku severním, jižním a jihovýchodním směrem. Mezi civilními obyvateli Karabachu jsou hlášeny desítky zraněných a dva mrtví (žena a dítě).