„27. září zavolal prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan prezidentu Ázerbájdžánské republiky Ilhamu Alijevovi. Turecký prezident vyslovil dnes soustrast hlavě státu a ázerbájdžánskému lidu v souvislosti se smrtí civilistů a vojáků v důsledku vojenské provokace ze strany Arménie. Erdogan zdůraznil, že Turecko jako vždy podporuje Ázerbájdžán. Prezident Alijev vyslovil vděčnost za soustrast a vysoce zhodnotil trvalou podporu ze strany tureckého prezidenta v arménsko-ázerbájdžánském konfliktu v Náhorním Karabachu. Ilham Alijev informoval dnes o událostech na frontové linii. Prezidenti vyslovili jistotu, že se vztahy mezi spřáteleným a bratrským Ázerbájdžánem a Tureckem budou i nadále úspěšně rozvíjet,“ informovala tisková služba Alijeva.
Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu prohlásilo, že převzalo pod kontrolu řadu strategických výšin a šest vesnic, které byly pod kontrolou arménské armády.
Ruský ministr zahraničí si vyměnil se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem názory na situaci v Náhorním Karabachu a oba zdůraznili nutnost co nejrychlejšího zastavení střelby a stabilizace situace na styčné linii, uvádí se ve zprávě ruského ministerstva zahraničních věcí.
„27. září se konal telefonní rozhovor ministra zahraničí RF Sergeje Lavrova s ministrem zahraničí Turecka Mevlütem Çavuşogluem, v jehož průběhu se konala výměna názorů na situaci, která se vytváří v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu,“ uvádí se ve zprávě.
Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.
Naposledy se situace vyhrotila v červenci tohoto roku, kdy bojové střety na arménsko-ázerbájdžánské hranici trvaly několik týdnů.