Ale vraťme se k temu plešatemu traktorystovi. Ano, je třeba mu přiznat, že dobře řidil traktor, zvladnul řidit aji vesnicu a dokonce aji stat. A přiznejme mu, že v dobrych časach ho neřidil zle. Vybudoval moderni, čisty, fungujici stat, kde se lidem - na rozdil od některych susednich statu - nežije zle. Maju co žrat, pit, maju chleba aji hry, čistotu, pořadek, bezpeči. Maju moderni infrastrukturu, špičkove silnice, dalnice, moderni vlaky aji nadraži. Maju klobasky z opravdoveho masa a syry z opravdoveho mlika. Možete bezpečně chodit po ulicach aji o pulnoci. A to neni malo. Co by třeba lidi v Ameryce za to dneska dali? Nemluvě o mnoha statach v Azyji, Afryce, nebo oblasťach jako je Chanov nebo Lunik. Cosik takeho ve statě plešateho traktorysty neni možne. Nemožete běhat po ulicach a ničit majetek enem proto, že ste černi.
Plešaty traktorysta na počatku devadesatek stopnul divoku pryvatyzaci a dodneška je 60% HDP tvořene statnim sektorem. Přestože sem pravičak, netvrdim nekompromisně, že to je automatycky zle. Aji u nas su špatne zkušenosti s tym, když vam jakysik damsky krejčiř zpryvatyzuje šachty aji s kvartyrama a haviřama v nich. O rozkradeni všech českych bank nebo vodovodnich a jinych siťach ani nemluvim. Ta slavna opozice plešateho traktorysty by chtěla tych 60% pryvatyzovat tajak v ostatnich postsocijalistyckych statach, dnes kolonyjalizovanych Zapadem. Vime všeci, jak to dopada, že?
Plešaty traktorysta zvladnul ekonomicke utoky v podobě inflačnich vln, a mnohe dalši krize. Každy traktorysta ovšem dospěje k přikopu, kery už nezvladne. Dostal se tam Dupček, Jakeš, Beneš a dostane se tam každy polityk, kery nestihne včas umřet nebo odstupit. A Luky to nezvladnul. Neuvědomil se, že nemože robit funkci dyktatora čtvrt stoleti. Ten gzycht se poddanym otrokum dřiv nebo později přestane libit. Pravo na praci je hezka věc a je fajne, že nezaměstnanost je 0,2%, ale povinnost pracovat už tak hezka neni. Pravo shromažďovat se a demonstrovat je tež krasne, nesmi vas ovšem u teho hlidat ozbrojeny gestapak a jebnut vas obuškem, když odevřete hubu.
Plešaty traktorysta tedy dospěl ku škarpě, keru už nezvlada. Kdyby před rokem vystupil v televizi, poděkoval a našel si nastupca, všeci by mu zatleskali. Jenže žaden polityk nevi, kdy ma dost. A tak se stal směšnu figurku, kera běha po naměsti s kalašnikovem.
Smutne byvaju konce traktorystu, ať už konči jako kuly v plotě, bakalovi poskoci, nosiči kalašnikovu nebo jim estebacky řidič zpřelame hnaty kajsik u Humpolca...