Bělorusko a Rusko se mohou sjednotit a postavit společně přístaviště pro běloruské náklady ve městě Usť-Luga, řekl běloruský prezident v průběhu schůzky s gubernátorem Leningradské oblasti Alexandrem Drozděnkem, oznámil zpravodaj Sputniku.

„V současné době mnoho hovoříme a pracujeme na změně logistiky pro dodávky našeho zboží. Přístav Usť-Luga, to je přece Leningradská oblast. Proto se musíme stůj co stůj domluvit,“ podotkl běloruský prezident.

Podle jeho slov problém spočívá jen v železničních tarifech a překládání nákladů v přístavech. Lukašenko dodal, že tuto otázku projednával „velmi dlouho“ na schůzce s ruským prezidentem.

„Řekl jsem mu, že se můžeme s Leningraďany sjednotit a postavit tam svůj terminál, řekněme, vlastní přístav. Tato myšlenka ho nadchnula,“ zdůraznil Alexandr Lukašenko.

Běloruský prezident řekl, že navrhl Putinovi také finanční řešení této otázky. Jde o prostředky, které se podaří „ušetřit na jaderné elektrárně, která se staví na úvěry Ruské federace“. Podle slov Lukašenka je Bělorusko ochotno investovat tyto prostředky do výstavby terminálu.

„Můžeme s vámi, Alexandře Jurjeviči, když budeme chtít, tento společný projekt realizovat,“ prohlásil Lukašenko.

Připomeneme, že běloruské úřady se zamyslely nad přeorientováním proudů zboží z přístavu v Klajpedě do Ruska po nepřátelských prohlášeních oficiálního Vilniusu ohledně výsledků prezidentských voleb a protestních akcí. Rusko má pro to volné kapacity a objem přeorientovaných nákladů se odhaduje na tři až čtyři miliony tun.

V Litvě se nachází vůdkyně běloruské opozice Světlana Tichanovská. Litva byla rovněž mezi členskými zeměmi Evropské unie, jež se rozhodly neuznat legitimitu běloruského prezidenta Lukašenka. Další země, které neuznávají jeho legitimitu, jsou Slovensko, Česko, Polsko, Lotyšsko a Estonsko.

Pobaltské země rovněž chystají seznam s přibližně 100 jmény osob, které se podle nich podílely na potlačování demonstrací v Bělorusku.

Litva se dále stavěla proti výstavbě běloruské jaderné elektrárny BělAES nedaleko svých hranic. První blok elektrárny by měl začít dodávat proud v prvním pololetí příštího roku. Litva, Lotyšsko a Estonsko se nyní shodly na tom, že od momentu spuštění elektrárny přestanou od Minsku odebírat veškerou elektřinu.