Evropská komise se chystá předložit plán, který by dramaticky změnil evropskou migrační politiku, a přestože oficiální návrh ještě nebyl předložen, očekává se, že země jako Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a další země EU, které se staví proti migračním kvótám, se vzepřou proti tomuto plánu, který by měl být v souladu s prouprchlickými náladami německé kancléřky Angely Merkelové.

Plán by měl podle českého zpravodajského portálu Idnes.cz vyžadovat, aby každý členský stát přijal několik uprchlíků výměnou za 10 000 eur na jednoho přijatého jednotlivce. Částka by pocházela z rozpočtu Evropské unie, uvedla agentura Reuters s odkazem na diplomaty a úředníky obeznámené s návrhem.

Státy, které by neplnily povinnosti, by čelily soudním sporům a vysokým pokutám, nicméně výběr pokut trvá roky.

Plán by se měl rovněž zaměřit na posílení navracení snížením počtu víz pro občany ze zemí, které odmítají zpětné přebírání svých státních příslušníků. Návrh chce také údajně podpořit zahraniční státy, které řídí a kontrolují migrační toky, aby se do Evropy dostalo méně lidí.

Podle návrhu by v první fázi mohly státy nabízet místa pro migranty pouze dobrovolně nebo by se mohly zavázat k přímé pomoci nejrušnějším zemím, jako je Řecko, Itálie nebo Španělsko, nicméně pokud by 70 procent žadatelů o azyl z těchto zemí EU nebylo dobrovolně rozděleno, nastartovala by se „povinná solidarita“.

„Je to silný návrh, který podporuje výzvu Angely Merkelové k solidaritě EU. Je to zkouška politického dědictví Merkelové,“ uvedl jeden ze známých představitelů EU.

V době, kdy si Německo připomínalo páté výročí vypuknutí migrační krize, Merkelová prohlásila, že by nyní udělala totéž, co tehdy.

„Když lidé stojí na německo-rakouské nebo rakousko-uherské hranici, musíte s nimi jednat jako s lidskými bytostmi,“ konstatovala.

Německo zažilo značný nárůst kriminality, sexuálních útoků a teroristických útoků, které byly spojeny s migranty, přičemž mnozí z nich patřili ke skupině uprchlíků, kteří byli do země přijati po migrační krizi v roce 2015.

Lze očekávat, že státy, které odmítly migrační kvóty, budou opět proti návrhu EU. Země Visegrádské čtyřky Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko se s podporou Rakouska v minulosti postavily proti povinnému rozdělování migrantů.

„Nemůžeme akceptovat paradigma, že solidarita je založena na povinných opatřeních, včetně přemístění,“ napsal v pondělí polský velvyslanec při EU Andrzej Sados v internetovém deníku Euractiv.

Německo nechtělo návrh komentovat, dokud jej Evropská komise oficiálně nepředloží. Komisařka EU pro vnitřní věci Ylva Johanssonová již dříve uvedla, že plán „nikoho plně neuspokojí“, a má proto potenciál uspět. Podle ní jsou evropské státy ochotny učinit kompromis, který by situaci „zlepšil“.

Rozhodnutí otevřít německé hranice a přijmout statisíce uprchlíků vyvolalo velké napětí na domácí i zahraniční politické scéně. V celé Evropě, včetně Německa, si strany, které se stavěly proti migraci a přijímání uprchlíků, vedou ve volbách dobře.

Podle některých průzkumů však nedávno ztratila podporu německá strana Alternativa pro Německo (AfD). Několik německých starostů požádalo vládu, aby přijala uprchlíky z přeplněného tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos, který zachvátily plameny poté, co jej migranti zapálili. V neděli se tisíce protestujících po celém Německu dožadovaly přijetí migrantů slovy „Máme prostor“.

Vláda Merkelové několik dní váhala, než souhlasila s převzetím 1 500 z 12 000 uprchlíků z Morie. Podle agentury Reuters Merkelová záměrně čekala, až se k humanitární akci připojí další státy. Zatím se však pouze devět států rozhodlo přijmout dětské uprchlíky z Řecka.

Německý týdeník Die Spiegel poznamenal, že kancléřka, známá svým klidem, během výzvy k solidaritě málokdy vyjadřovala svůj hněv. Podle zákonodárců z vládnoucí CDU a její bavorské sesterské CSU nikdo neviděl kancléřku tak rozčilenou už dlouho.

Svou frustraci projevuje i německý ministr vnitra Horst Seehofer, který v minulosti několikrát veřejně vyjádřil svůj nesouhlas s migrační politikou Merkelové. V tomto případě však Merkelovou podpořil a kritizoval „arogantně rezervované“ skandinávské země. Zklamalo ho také postavení Rakouska a zemí Visegrádu, které odmítly přijmout migranty z Morie.