Národní rada schválila vyslání slovenských vojáků na dvě evropské mise. Proti vyslání hlasovala celá skupina LSNS a pět členů klubu Směr-SD, včetně bývalého premiéra Roberta Fica.

„Dnešní rozhodnutí dokazuje, že Slovensko je odpovědným členem EU a je schopné reagovat na výzvu k větší spolupráci v rámci EU. Ve stejné době jsme připraveni reagovat na aktuální situaci v regionu, což nevylučuje ani další zvýšení naší účasti, pokud to bude potřeba v budoucnosti," napsal státní tajemník Ministerstva obrany SR Marian Majer na sociální síti.

Příslušníci Ozbrojených sil Slovenské Republiky by tak měli už v nejbližších dnech odcestovat na dvě tréninkové mise do Mali a Středoafrické republiky. Jejich odlet se z plánovaného července nakonec přesunul na říjen.

Mise v Mali s působností na území států skupiny G5 Sahel, tedy Mauritánie, Nigeru, Mali, Burkiny Faso a Čadu, působí na žádost místní vlády od roku 2013. Slovenští vojáci by se měli podílet na výcviku místních vojáků a poradenství pro armádu. V EUTM Mali už slovenské ozbrojené síly působily, a to od roku 2015.

Výzbroj vojáků mají v obou misích tvořit dlouhé a krátké ruční palné zbraně.

Ještě koncem srpna Evropská unie kvůli probíhajícímu převratu pozastavila dvě tréninkové mise v Mali. Téměř 700 vojáků, policistů a civilních expertů zůstává prozatím v zemi a pokračují v méně náročných cvičeních a aktivitách. Velení má v současnosti na starosti Česká republika.

Mise ve Středoafrické republice, kam Slovensko vysílá čtyři příslušníky ozbrojených sil, má podobné zaměření jak mise v Mali. Jejím cílem je poskytovat strategické poradenství Ministerstvu obrany Středoafrické republiky při budování jejíich ozbrojených sil, přičemž mise úzce spolupracuje se dvěma dalšími misemi v zemi, a to s misí EU a misí OSN.

V obou misích by měli slovenští příslušníci působit oficiálně od 1. října až do ukončení misí.

Převrat na Mali

Mali se nachází v ostré politické krizi. V Mali se 18. srpna uskutečnil vojenský převrat. Od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 se tak jednalo o celkově čtvrtý převrat v pořadí. Armáda zajala generální štáb, zatkla nejvyšší vedení země, včetně prezidenta republiky Ibrahima Boubacara Keïtu, a vytvořila Národní výbor pro spásu lidu (CNSP). Keïta oznámil svou rezignaci i rozpuštění vlády a parlamentu.

Zformovaná vojenská volební komise schválila 21. září bývalého ministra obrany a plukovníka v demisi Baha Ndawu prozatímním prezidentem Mali na příštích 18 měsíců.

V Mali přitom působí i čeští vojáci, a to konkrétně v rámci mise Evropské unie EUTM, která od roku 2013 podporuje malijskou armádu v boji proti povstalcům a islamistickým skupinám. Rada Evropské unie letos dokonce rozšířila její mandát, vojenské poradenství nebo výcvik tak bude mise moci poskytnout i dalším zemím, jako je Niger nebo Burkina Faso.

Česko a ani další země Evropské unie nestáhnou své vojáky z unijní výcvikové mise v Mali. Dříve to v Berlíně po neformálním jednání ministrů obrany zemí EU řekl český ministr obrany Lubomír Metnar.

„Chtěl bych zdůraznit, že naši vojáci, kteří jsou v Mali, že jejich bezpečnost není ohrožena. Aktivity mise jsou pozastaveny,“ řekl Metnar.

Kvůli vojenskému převratu byla ale mise dočasně přerušena, neboť jejím posláním bylo podporovat malijskou vládu, která byla svržena vojáky. Obnovení její činnosti bude zřejmě následovat po převzetí moci civilní vládou.