Nedávno jsme informovali o tom, že česká politička za SPD Karla Maříková se na sociální síti věnovala tomu, že resort vnitra představil novelu ústavního zákona o bezpečnosti. Tento krok se jí ale nelíbil, což dala jasně najevo. Podle ní totiž ministerstvo vnitra představilo zákon zavádějící totalitu. A nyní se k jejímu názoru začínají připojovat další, včetně chvilkařů či Michaela Žantovského.

Chvilkaři jsou proti

Spolek Milion chvilek pro demokracii se k novele vyjádřil na svém Facebooku, kde uvedl, že v této novele je hned několik problematických věcí.

„To myslíte vážně, pane Hamáčku?“ ptali se nejprve chvilkaři v příspěvku a pokračovali: „Ministerstvo vnitra navrhuje, aby v budoucnu bylo možné odložit volby i opakovaně.“

Chvilkaři tak poukazují zejména to, že i přes kritiku ústavních právníků ministerstvo v návrhu ponechalo možnost odložit opakovaně volby. To by ale dle nich byla velmi nebezpečná a zneužitelná změna.

„Volby lze v nouzovém stavu odložit zákonem už nyní, nanejvýš však o šest měsíců. Za tu dobu by se stát měl být schopen situaci přizpůsobit a volby i za výjimečných okolností připravit. Hamáčkův resort však navrhuje, aby bylo toto logické časové omezení zrušeno. Stačilo by, aby platil některý z krizových stavů, a volby by bylo možné odkládat donekonečna. Obzvlášť, jsou-li preference mé strany nebo hnutí zrovna nízko, že ano?“ upozorňují.

Pokračují pak představami o „děsivém scénáři“, kdy lidé sledují kroky nekompetentní vlády, ale nemohou ji vyměnit, protože volby zkrátka nejsou. Proto chvilkaři vyzývají ostatní, aby jejich příspěvek sdíleli a doufají, že se něco změní.

„Teď je čas, aby se občanská společnost ozvala naplno. P. S.: Problematických věcí je v návrhu mnohem víc,“ stojí v závěru jejich postu.

Milion chvilek podobný status zveřejnil i na Twitteru, kde na něj pohotově reagoval sám ministr vnitra Jan Hamáček. Ten uvedl: „Možná by stálo za to, přečíst si to celé. Odklad voleb je možný pouze v krizovém stavu a zákonem, který odsouhlasí OBĚ komory parlamentu…“

Žantovský: Jde o útok na svobodu pod koronavirovou rouškou

Kromě chvilkařů svůj názor na věc na sociální síti vyjádřil také Michael Žantovský, politik a diplomat, bývalý velvyslanec ČR v USA, Izraeli a ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Ten to celé označil za „útok na svobodu pod koronavirovou rouškou“.

„Každý rozumný člověk se smíří s dočasným omezením některých ústavně zaručených práv a svobod, pokud je akutně ohrožena bezpečnost nebo zdraví občanů. Návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti, který představilo Ministerstvo vnitra ČR na tiskové konferenci 21.9., má s ochranou zdraví občanů jen málo společného, představuje však potenciální ohrožení základů demokratického státu,“ podotkl hned v úvodu.

Pokračuje pak tím, že by novela zavedla například institut stavu nebezpečí na celostátní úrovni, který předkladatel přirovnává k již existující možnosti hejtmanů vyhlašovat stav nebezpečí na úrovni krajů podle krizového zákona. Na to má však Žantovský svůj názor.

„Je to hrubě zavádějící přirovnání, neboť nově navrhovaný stav nebezpečí na celostátní úrovni by na rozdíl od krajů umožnil vládě omezovat základní ústavní práva včetně práva vlastnického, svobody pohybu a pobytu, práva shromažďovacího či práva na nedotknutelnost osoby a obydlí. Česky řečeno, umožnil by zabavovat majetek, nařizovat domácí vězení, rozhánět pokojná shromáždění, provádět domovní prohlídky bez povolení a mnohé další,“ míní.

Stejně tak dle něj návrh ústavního zákona umožňuje i prodloužení volebního období a odklad konání voleb, a to i opakovaně. „Některým ministrům a politikům by to teoreticky umožnilo vládnout do smrti, což by jim nejspíš nebylo proti mysli,“ je přesvědčen.

Dále současný ředitel Knihovny Václava Havla poukazuje na to, že se předkladatel snaží tento hrozivý charakter daných opatření zmírnit poukazem na jejich dočasný charakter a tím, že by je mohla stejně jako u stavu nouze zvrátit Poslanecká sněmovna. To je ale podle Žantovského falešný argument. „Stav nebezpečí stejně jako nouzový stav by sice mohla vláda vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů, ale mohla by ho se souhlasem Poslanecké sněmovny také libovolně prodlužovat,“ uvádí.

„Fatální chybou ústavního zákona o bezpečnosti i jeho předkládané novely je totiž spoléhání na Poslaneckou sněmovnu jako na pojistku, která může většinou svých členů vyhlášení nouzového stavu či stavu nebezpečí zvrátit či odmítnout vyslovit souhlas s jeho prodloužením. Poslanecká sněmovna však jako taková pojistka z principu sloužit nemůže. Každá vláda včetně té nynější se totiž opírá o otevřenou či skrytou většinu v Poslanecké sněmovně; jinak nemůže být vládou,“ podotýká s tím, že by se kompetencí opakovaně odkládat volby mohla otevřít cesta k diktatuře.

Za jediný spolehlivý způsob, jak této hrozbě zabránit, tedy Žantovský považuje svěřit právo zvrátit rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu a stavu nebezpečí a vyslovení souhlasu s jejich prodloužením celému Parlamentu České republiky, tj. Poslanecké sněmovně i Senátu.

„Jelikož jde o ústavní zákon, který se dotýká základních práv a svobod občanů, odpovídá to i ústavnímu postavení obou komor. Namlouvat si, že výše popsaná hrozba je čistě teoretická, by se nám mohlo ošklivě vymstít. Bez spolehlivých záruk se nám práva, kterých se dnes vzdáváme, abychom pomohli zastavit epidemii, nemusí nikdy vrátit. O svobodu lze snadno krůček po krůčku přijít, ale je nesmírně obtížné ji získat zpět,“ prohlásil.

V závěru pak uvedl, že pokud bude v nadcházejících volbách zvolen do Senátu, bude se snažit najít dost stejně smýšlejících kolegů, kteří nedopustí přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti v této vrcholně nebezpečné podobě.

Výhrady mají i ostatní strany

Své připomínky mají ale i jiné strany. Například opoziční TOP 09 nesouhlasí s tím, že by novela měla přinést pravomoc požadovat projednání návrhů ve lhůtě 72 hodin ve Sněmovně a ve lhůtě 24 hodin v Senátu. Novela tak změní ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb.

„K návrhu máme několik zásadních výhrad. Zejména možnost opakovaného posunu voleb vnímáme jako nebezpečné a zneužitelné opatření. Specifikace náhrad škod je zúžením nároku poškozených domoci se pomoci od státu. Novela posiluje roli státu, ale oslabuje občany. TOP 09 ve středu představila nový zákon, který by naopak posílil jistotu občanů, živnostníků i podnikatelů, že budou odškodněni a bude jim poskytnuta pomoc, bude-li jim stát nařizovat omezit či úplně zastavit své podnikání,“ vyjádřila se k věci šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Výtky se ozývají i z ODS. Předseda strany Petr Fiala sice prohlásil, že návrh podrobně nezná, ale i tak se mu jeho předloha zdá na první pohled nebezpečná. „S tím ať si ani nezahrávají. Tato vláda má občas doslova šílené nápady, ale už se nám je podařilo několikrát zastavit. Uvidíme, s čím přijdou a v jaké to bude podobě,“ nechal se slyšet.

Jeho spolustraník a šéf ústavně-právního výboru Marek Benda ale pronesl, že již delší dobu před návrhem varuje. Považuje jej totiž za nejasný. Také šéf komunistů Vojtěch Filip si myslí, že tyto změny vyvolají velkou debatu: „Považuji jakoukoliv změnu ústavy za tak zásadní, že si jednak zaslouží podrobnou diskuzi, ale jen nad konkrétním textem, nikoliv v obecné rovině.“

Revize ústavního zákona o bezpečnosti

Na webových stránkách MV ČR se uvádí, že ministr vnitra Jan Hamáček dne 8. června 2020 představil komplexní novelu ústavního zákona o bezpečnosti ČR. V textu například stojí, že průběh epidemie koronaviru ukázal, že bezpečnostní a krizová legislativa ČR potřebuje zásadně upravit tak, aby stát dokázal ještě lépe zvládat různé druhy krizí a epidemií. Z tohoto důvodu resort v první fázi představil komplexní revizi daného zákona.

„Nemůžeme čekat, musíme naši legislativu rychle připravit na ještě pružnější zvládání krizových situací. Čeká nás široká debata s ostatními resorty i opozicí, ale věřím, že se dohodneme a zvládneme změny připravit už
během léta,“ uvedl tehdy Jan Hamáček.

Za největší problém ministr vnitra považuje to, že se za dané situace projevila nemožnost vlády vyhlašovat na centrální úrovni stav nebezpečí. Ten je dnes zakotven pouze v krizovém zákoně a vyhlásit ho může jen hejtman pro konkrétní kraj. Z tohoto důvodu se navrhuje zakotvit stav nebezpečí na ústavní úrovni v rámci ústavního zákona o bezpečnosti.

„To nám mnohem lépe umožní reagovat na situaci, kdy ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo bezpečnosti nedosahuje značného rozsahu, a není tak nutné vyhlásit stav nouze,“ dodal Hamáček s tím, že mezistupeň mezi běžným stavem a stavem nouze umožní reagovat na krizovou situaci mnohem citlivěji.

Stejně tak tento návrh MV ČR na ústavní úrovni zakotvuje Ústřední krizový štáb jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost republiky i právo vlády požadovat v nouzovém stavu po parlamentu projednat vládní návrhy do 72 hodin ve Sněmovně a do 24 hodin v Senátu. Přitom rozhodnutí vlády o stavu nebezpečí by mohla, stejně jako u stavu nouze, zvrátit Poslanecká sněmovna.

V návrhu je zakotveno i doplnění a zpřesnění ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb tak, aby již nevznikaly výkladové pochybnosti při jeho aplikaci.