Typy přípravků:
Větší část tvoří komponentní, jsou „technologicky bezpečné“, protože se v žádném stadiu výroby nepoužívá živý virus, a samotný přípravek obsahuje pouze bílkoviny viru. Vytvoření úplné imunity však potřebuje několikanásobné injekce vakcíny, vysvětlil zástupce Rospotrebnadzoru.
Výroba vakcín DNA a RNA je naopak velmi jednoduchá, technologie transportu genetického materiálu do buňky organismu však nejsou dost dobře vyvinuty, proto se žádný přípravek na základě nukleových kyselin nepoužívá zatím v klinické praxi.
„Dost velká část prototypů vakcín se zakládá na použití virových vektorů replikovaných (schopných rozmnožování) a nereplikovaných (neschopných rozmnožování). Technologie výroby těchto dvou druhů vakcín je stejná: do genomu virového vektoru (jiného viru, který nezpůsobuje chorobu lidí, což může být virus chřipky, spalniček, vezikulární stomatitidy, adenoviru, vakcíny proti neštovicím apod.) vštěpují gen, který kóduje potřebnou bílkovinu jiného viru,“ dodal odborník.
Překážkou pro použití těchto vakcín může být u člověka existence protilátek vůči virovému vektoru, v tomto případě úplná imunitní reakce vzniknout nemusí, zdůraznil zástupce Rospotrebnadzoru.
Ruské ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo v srpnu první vakcínu pro prevenci covid-19 na světě. Byla vyvinuta v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji a vyrobena společně s Ruským fondem přímých investic. Je to přípravek vektorového typu pojmenovaný Sputnik V.
Současně v Rusku probíhá testování čtyř dalších vakcín: vyvinuté ústavem Vektor, ústavem Čumakova, čínské Sinopharm a britsko-švédské AstraZeneca.