Na Facebooku se objevila událost o demonstraci proti distanční výuce. Zareagovalo na ni více než pět tisíc lidí a nutno podotknout, že zájem se zvyšuje. Jednou z organizátorek je studentka Emma Polomská.

Ta uvádí, že demonstrace proběhne s rouškami a s povolením pražského magistrátu, jelikož nechce, aby byla akce z nějakého hlediska nelegální. Co se týče samotného termínu protestu, ten má být začátkem října.

„V životě by mě nenapadlo, že o akci projeví zájem tolik lidí. Evidentně je velké množství studentů nespokojené,“

uvedla pro server.

Pražské vysoké školy však nejsou jediné, které přešly na distanční výuku. Například Masarykova univerzita v Brně rozhodla, že po celou dobu semestru bude výuka distanční. Výjimku mají první ročníky, laboratorní cvičení a další malé seminární skupiny v předmětech, které vyžadují praktickou výuku.

„Synchronní online výuka naplní akreditační podmínky i za současné neutěšené epidemické situace, kdy je řada studentů v karanténě, za hranicemi, někteří s chronickým zdravotním problémem, další nechtějí riskovat přenos nákazy na své blízké,“ konstatoval rektor univerzity Martin Bareš.

Přechodem na distanční výuku to ovšem nekončí. Jelikož se budou studenti učit z domova, nemusí využívat koleje. Někteří z nich však již takzvané kolejné zaplatili a rozpočet tak budou zatěžovat zbytečně. Hrozí však i jiný problém – zavření kolejí.

Studenti ovšem nejsou jediní, kteří nejsou spokojeni se zavedením distanční výuky. Jak píše server irozhlas, rektoři univerzit vyzvali politiky a úředníky, aby přestali rozhodovat o protikoronavirových opatřeních na školách, aniž by to předtím konzultovali se zástupci škol.

Rozhodování bez účastníků

Petr Sklenička, předseda České konference rektorů, například uvedl, že rektorům se nelíbí rozhodnutí o zavedení distanční výuky v Praze, aniž by jim to dal někdo vědět.

„Vývoj jsme očekávali, proto jsme se celé léto připravovali. Vysoké školy schvalovaly různé manuály a semafory, a to napříč fakultami, s krizovými štáby. Poté, co se to schválilo, najednou někdo přijde a všechno vyhodí do koše. Aniž by se s námi poradil,“ uvedl.

Připustil, že ač samotné rozhodnutí tak špatné není, největší problém vidí v tom, že se rozhodlo bez nich. „Každá vysoká škola má svá specifika, je obtížné vše shrnout do jedné krabice. Někteří mají více kontaktní výuky – například lékaři, jiní mají vyšší zastoupení společenských věd, kde přechod na distanční výuku není tak obtížný,“ uvedl.