Kdy se lépe myslí

Vědci z Princetonské univerzity (USA) sledovali v roce 2010 chování laboratorních krys a všimli si, že sexuálně aktivní hlodavci jsou klidnější než panici. Učinili tedy předpoklad, že příčina spočívá v hormonech stresu, glukokortikoidech. Avšak samci, kteří měli během dvou týdnů prakticky neomezené možnosti páření, a ti, kteří to nedělali nikdy, měli stejný obsah těchto hormonů.

Zato ale u sexuálně zkušených hlodavců zaznamenali biologové zvýšení množství neuronů v hipokampu, části mozku, která má na starosti emoce a vytvoření dlouhodobých vzpomínek z krátkodobé paměti. Vysvitlo, že se množství nervových buněk zvýšilo hned po prvním kontaktu se samicí. Zvýšila se přitom také hladina hormonů stresu. Brzy se ale obsah glukokortikoidů vrátil do původního a nové neurony vznikaly i nadále. Výzkumníci také zjistili zvýšení počtu spojení mozkových buněk.

Podobné výsledky měli po třech letech biologové z Marylandské univerzity (USA). V jejich pokusech krysy středního věku, které věnovaly sexu 30 minut denně, lépe zvládaly nové návyky než jejich soukmenovci, kteří drželi celibát. Výzkum mozku ukázal, že příčina spočívá v nových nervových buňkách v hipokampu. Přičemž tento účinek zmizel, jakmile sex přestal být pravidelný.

Slepičí paměť

V podobných pokusech jihokorejských vědců kompenzovala sexuální aktivnost následky chronického stresu. Myším, které dali do nekomfortních podmínek, slábla schopnost se učit a paměť. Avšak poté, co hlodavci získali přístup k samicím, docházelo v jejich mozku k většímu vzniku nových buněk a zvláštních bílkovin, neurotrofických faktorů, jež pomáhají zvládnout chronický stres. V důsledku se intelekt myší obnovil.

Kanadští výzkumníci objevili v roce 2016 užitečnost častého sexu také pro lidi. 78 žen ve věku 18-29 let bylo dotázáno ohledně pohlavní frekvence a orgasmů, použití perorálních kontraceptiv a měsíčního cyklu. Účastnice pak měly několik úkolů z rozpoznávání tváří a slov. Lépe to zvládly ženy, které vedly aktivnější sexuální život. Rychleji a kvalitněji si zapamatovaly abstraktní slova, ale ne tváře. Přičemž tato schopnost měla souvislost také s častějšími orgasmy, ale pouze u žen, které nepoužívaly perorální kontraceptiva.

Podle mínění autorů práce, může za to nejspíš hipokampus, protože právě tato část mozku hraje klíčovou úlohu v zapamatovávání slov. Ale zapamatovávání tváří mají na starosti jiné části mozku.

Druhá míza je pro mozek užitečná

Podle dat Gerontologického ústavu Malajsijské univerzity mají lidé nad 60 let, kteří vedou sexuální život, dvakrát méně problémů s pamětí a pozorností, než jejich vrstevníci, kteří se sexu vzdali: 32,5 % oproti 62,3 %. Časté sexuální projevy lásky nejspíš příznivě ovlivňují mozkovou činnost, nepodařilo se ale zjistit, jakým způsobem.

Podle názoru australských vědců, kteří zanalyzovali informace o pohlavním styku více než šesti tisíc lidí nad 50 let, měli sexuálně aktivní starší lidé skutečně lepší paměť než jejich ostatní vrstevníci.

Dobrovolníci poskytli odborníkům údaje o denním rozvrhu, o tom, kterým potravinám dávají přednost, o dobrých zvycích a zlozvycích, a také o pohlavní frekvenci a o lásce vůči partnerům. Dvakrát absolvovali malý test paměti. Bylo třeba si zapsat deset slov a pak je zopakovat, buď hned anebo po jiných úkolech. Po uplynutí dvou let požádali vědci účastníky pokusu, aby znovu všechno absolvovali, aby pověděli o svém životě a odpověděli na otázky testu.

Ukázalo se, že během 24 měsíců mezi dvěma etapami testů se kvalita paměti dobrovolníků podstatně snížila. Avšak u těch, kdo vedli aktivní sexuální život, byly tyto změny méně nápadné. Lepší výsledky testu z paměti měli rovněž ti, kdo měli větší emocionální blízkost s partnerem.

Autoři průzkumu napsali, že i přesto, že pohlavní frekvence nesouvisí dlouhodobě se zlepšením kognitivních funkcí, mají lidé s bohatým sexuálním životem jasnější rozum, zvlášť po šedesátce.