Dodnes nebyly objeveny účinné způsoby léčby migrény a nebyl zjištěn původ této choroby. Pokusy japonských vědců na myších ale ukázaly, že vznik migrény může způsobit přetížení neuronů.

Mozkové neurony na sebe vzájemně působí předáním neurotransmitterů, po čemž jsou vystaveny takzvanému opětovnému zachycení. Brání to opětovnému použití neurotransmitteru a předráždění neuronů. 

Migrény souvisí přitom se stavem nazývaným kortikální deprese. Pro tento stav je příznačná prudká změna hyperaktivnosti neuronů jejich potlačením.

Vědci z Japonska se domnívají, že náchylnost na tento stav souvisí s poruchou transportu budivého přenášeče glutamátu.

Výzkum ukázal, že když vědci zablokovali u myší přenášeč GLT-1, docházelo ke kortikální depresi častěji a rychleji se šířila. S pomocí tohoto genu se dopravuje na 90 % glutamátu.

„Když se ukáže, že lidé s migrénou mají poruchu funkce GLT-1, mohou být léky způsobující opětovné zachycení glutamátu účinnou variantou léčby,“ dospěli k závěru autoři.

Stejné závěry

Na konci srpna jsme zveřejnili názor dvou odborníků, kteří promluvili o tom, jaké neočekávané příčiny mohou stát za bolestí hlavy.

Podle lékařů Sergeje Agapkina a Andreje Reutova může vyvolat bolesti hlavy konzumace alkoholu. Například v červeném víně se nachází velké množství taninů, jejichž konzumace může vést nepřímo k bolesti hlavy. Kromě toho se osobám s hypotonií může kvůli etanolu, který je v nápoji také obsažen, ještě více snižovat tlak, u pacientů s hypertenzí se zase na chvíli sníží, a poté se prudce zvýší.

Jako další příčina byla uvedena konzumace zpracovaného červeného masa, například ve formě párků či klobásek. Pro stabilizaci zbarvení se do klobás přidávají dusičnany, které se poté v těle mění na dusitany a rozšiřují krevní cévy, čímž způsobují další reakce.

Na bolest hlavy má vliv taktéž nedostatečný či nepříliš hluboký spánek. Lymfatický systém mozku může fungovat normálně pouze v noci. Pokud není schopný splnit svůj úkol „očištění“ od toxických látek, může začít trápit člověka bolest hlavy již od samotného probuzení.

V neposlední řadě může mít vliv na bolest hlavy i narušení obvyklého stravovacího režimu. Pokud je například člověk zvyklý jíst často a najednou to poruší, hladina glukózy v krvi se prudce změní, což může vést k nepříjemným pocitům.