Jak uvádí Libor Sloupenský, pro práci s hmyzem měl jisté předpoklady, protože jej již od dětství fascinovali různí brouci nebo mravenci, které zkoumal na ulici a v domácím teráriu. Podnikatelská myšlenka ohledně chovu a prodeje hmyzích potravin se však zrodila až v dospělém věku, když jednou s manželkou navštívil food festival v Brně a poprvé ochutnal červíky, cvrčky a švába.

„Dalším impulsem bylo vytvoření legislativy v rámci EU v roce 2018, kdy se hmyz stal oficiální potravinou nového typu pro země v EU. Začal jsem dělat pokusy s chovem larev potemníka moučného. Pak jsme ale došel k názoru, že nejdříve potřebuji vytvořit produkt. Do tohoto projektu se přidala má manželka a 1. srpna 2019 jsme uváděli naše Křupavé červíky na trh,“ 

prozradil Sloupenský.

Pár totiž dnes nabízí hmyz, jenž je upraven jako chipsy a může tedy být konzumován jako pochutina k vínu nebo pivu. Sloupenští pracují zejména s larvami potemníka moučného, kterého připravují s příchutí soli, česneku nebo chilli.

Ovšem kvůli tomu, že Češi nejsou na tuto potravinu zvykli, naráží manželé na silné předsudky při prodeji. Podle Evy Sloupenské se jim to však úspěšně daří překonávat díky ochutnávacím akcím.

„Lidé musejí červíky nejdříve vyzkoušet, pak nakupují. Proto máme připravená malá vzorková balení, která distribuujeme partnerům do vinoték, barů či kaváren, kde prodávají naše červíky, aby tyto vzorky dali zákazníkům na ochutnání. Pak lidé nakupují – pro rodinu, přátele, kolegy. Jako dárek k pozdvižení,“ poznamenala Eva Sloupenská.  

Hmyz jako potravina budoucnosti

Lidé by podle Libora Sloupenského určitě měli začít zamýšlet nad tím, proč konzumovat hmyz. „Jde tady o ohleduplnost, budoucnost naši i naší planety,“ je přesvědčen.
Z dlouhodobého hlediska již nebude podle něj možné uspokojit rostoucí poptávku po mase, protože lidé z rozvinutých zemí konzumují maso stále častěji, zatímco celkový počet lidí na Zemi aktivně roste.

„Životní úroveň lidí i v rozvojových zemích rychle roste, a tak stále větší počet lidí dosáhne na pravidelnou konzumaci masa. Představte si, že by všichni lidi v Číně zbohatli natolik, že by si mohli dovolit mít maso k obědu i k večeři téměř každý den. Navíc prasata i skot rostou pomalu a při růstu spotřebují kvantum vody i krmiva,“ upozornil Sloupenský.

Chov hmyzu je tak oproti tomu ekologicky nejméně náročným chovem, tvrdí.

„Hmyz je velice efektivní, co se chovu týče, protože spotřebuje výrazně méně vody, méně krmiva, méně prostoru. Hmyz se taky rychle rozmnožuje a rychle roste. Navíc je výživnější než vepřové či hovězí maso. Toto jsou argumenty, proč jej Evropská unie uznala za potravinu nového typu jako alternativní a efektivní zdroj vysoce kvalitních bílkovin, nenasycených mastných kyselin a důležitých minerálních látek, jako jsou železo, zinek či vápník,“ vysvětlil Sloupenský.

Dodal také, že je možné tuto potravinu přirovnat dokonce k nejkvalitnějšímu hovězímu. „Hmyz je ale na rozdíl od jiného masa čistý – bez přidaných antibiotik, bez chemie. Z tohoto hlediska je hmyz nejčistěji chované i zpracovávané hospodářské zvíře,“ zdůraznil.

Křupaví červíci, které má podnikatel ve své nabídce, však samozřejmě nenahradí hovězí steak, ale i pro to existuje do budoucna řešení.

„Aktuálně máme ve vývoji hmyzí mouku, z níž bude možné udělat třeba hmyzí steak či burger, což už bude plnohodnotná varianta k běžně nabízeným pokrmům,“ ujistil Sloupenský.

Další specifikum hmyzího chovu

Podle podnikatele je hmyz docela náchylný na vlhkost, vzhledem k čemuž musí dodavatel velmi dbát na kvalitu vzduchu a prostředí při chovu červíků. Co se týče krmení, je k tomu obvykle využíván obilninový mix, brambory a zelenina.

„Před zpracováním drží červíci cca pětidenní hladovku, aby se úplně očistili. Pak je dovezou k nám a my je uvaříme v horké vodě, usušíme a dochutíme,“ poodhalil Sloupenský zákulisí hmyzí úpravy.

Jak ale v této souvislosti poznamenal jiný výrobce hmyzu v Česku, Ivan Papoušek, jenž je jednatelem farmy Papek, hmyz necítí bolest, protože nemá vyšší nervovou soustavu.

„Usmrcení se provádí buď rychlým zmrazením, či hozením do horké vody. Zní to nelidsky, ale u hmyzu je to zkrátka něco trochu jiného,“

vysvětlil Papoušek v rozhovoru pro iDNES.cz

Taková úprava hmyzu má podle něj velkou výhodu před chovem skotu, protože pro zacházení s prasaty nebo skotem platí v EU docela přísná pravidla, a to jak pro jejich chov, tak i pro poslední chvíle na jatkách. Ta se však na hmyz a brouky vztahovat nebudou.

„U drůbeže se například také mluví o tom, zda je klec dostatečně velká. Nám ale veterinář nemůže říct, že je jedinců v nádobě hodně. Kdyby jich bylo málo, nedařilo by se jim. Hmyz má sdružovací efekt, stádo musí být dostatečně velké,“ popsal Papoušek výhodu zařazení evropským zákonem některých bezobratlí do kategorie hospodářských zvířat.