Články se týkají přítomnosti pozorovatelů OBSE u prezidentských voleb Bělorusku.

„Dva týdny před běloruskými volba prošla zpravodajstvím informace o tom, že Lukašenko žádá o mezinárodní pozorovatele k běloruským volbám a že OBSE ty pozorovatele odmítá poslat. O dva týdny později se ze stejných novin dozvíme, že volby neplatí, protože tam nebyli mezinárodní pozorovatelé,“ napsal Hampl a sdílel červencový článek ČT, ve kterém

je napsáno, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poprvé nevyšle na běloruské volby pozorovatele, protože nedostala včas pozvání.

O tom psal i Sputnik Bělorusko.

„Ředitel Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE informoval běloruské ministerstvo zahraničních věcí, že absence pozvání k pozorování nadcházejících prezidentských voleb neumožňuje UDILP sledovat aktuální volby,“

cituje Sputnik prohlášení úřadu.

Na začátku července parlamentní shromáždění OBSE prohlásilo, že nebude vysílat své pozorovatele k volbám do Běloruska.

„Samozřejmě máme zájem pozvat naše kolegy. PA OBSE však již uvedla, že k nám nebudou moci vyslat své pozorovatele. Důvodem je

epidemiologická situace,“ uvedl předseda běloruské parlamentní komise pro mezinárodní záležitosti Andrej Savinych.

O neplatnosti výsledků prezidentských voleb kvůli nepřítomnosti mezinárodních pozorovatelů promluvil český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT.

„Pro nás bylo jasným signálem, že ty volby nejsou demokratické, když se jich nemohli zúčastnit pozorovatelé OBSE,“

řekl Petříček.

Podle Hampla „je vytvářen dojem, že Lukašenko nepustil pozorovatelé do země.“ A uživatelé v komentářích s ním souhlasili.

„Představte si, že počítáte s nějakou cestou a jediné, co vám chybí, je pozvání. Dostanete ho 14 dní před akcí. Takže stačí jediné: účastníkům potvrdit termín. Ve skutečnosti tam ty pozorovatele poslat nechtěli, aby mohli volby zpochybnit!“ napsal jeden z komentujících.

Situace v Bělorusku

Dne 9. srpna 2020 v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo měla obsadit Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala. Lukašenko se později nechal slyšet, že navrhoval opozici přepočet hlasů, ta na to však nepřistoupila.

Ve štábu Tichanovské v této souvislosti tvrdí, že neuznávají oficiální výsledky voleb a zdůrazňují, že podle údajů z volebních místností všech regionů země právě Tichanovská získala 70-80 % hlasů.

Kvůli prezidentským volbám však v zemi vypukly velké nepokoje. Demonstranti každý večer vycházeli do ulic na neschválené protestní akce. V hlavním městě stavěli barikády a odmítali se rozejít. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům nesouhlasícím s výsledky použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu.

Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí. Úřady oficiálně potvrdily smrt tří demonstrantů.

EU oznámila, že neuznává výsledky voleb a zavede sankce.