Na jedné straně zaostalé, hluboce nedemokratické Rusko prostě nemá právo na takové úspěchy ve složitých vědeckých a technologicky vyspělých oborech. Na druhé straně jde o jackpot tak astronomický, že pouhá myšlenka, že by mohl minout západní farmaceutické společnosti, tam může způsobit pálení žáhy. Například jen zpráva o dohodách na dodání sto milionů dávek vakcíny Sputnik V do Indie jim dává zabrat.

Není divu, že Rusko čelilo mnoha pokusům o diskreditaci výsledků práce ruských vědců: velká politika, velké peníze.

Avšak vedle žraloků se vždy najde místo pro štítovcovité ryby, které se dokáží přisát ke zdroji a na něž pravidelně zbyde něco ze stolu hospodáře.

Něco podobného se odehrálo kolem zveřejnění výsledků testů Sputnik-V v časopise The Lancet, jednom z nejstarších a nejvlivnějších lékařských časopisů na světě.

Článek byl kritizován rychlostí blesku. Velkou novinkou šířenou světovými médii byl otevřený dopis, v němž Enrico Bucci, profesor biologie na americké Temple University, vyjádřil obavy z chyb, kterých se „možná dopustili ruští vědci“. Podpořilo ho pětadvacet dalších západních vědců.

The Lancet vyzval ruské vývojáře, aby odpověděli na položené otázky, což se stalo. Výzkumný ústav N. F. Gamaleji předložil časopisu úplný klinický protokol výzkumu vakcíny Sputnik V. Generální ředitel Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev publikoval sloupek, v němž podrobně okomentoval hlavní námitky kritiků a zároveň jim doporučil, aby hledali třísku ve svých vlastních očích a rozptýlili ruské pochybnosti o jejich projektech.

Problém se v tomto případě však zdaleka netýká jen čistě vědeckých záležitostí, na něž se ruští vědci zaměřili.

Jde o to, že sám autor skandálního dopisu je docela pozoruhodná osoba. V materiálu BBC je Enrico M. Bucci nazýván „slavným bojovníkem proti pseudovědě“. Bylo by však správnější použít charakteristiku „byznysmen z vědy“.

V roce 2016 založil Bucci společnost Resis Srl, která se specializuje na ověřování (verifikaci), kontrolu správnosti a validaci vědeckých prací.

Je to docela moderní téma v současné vědě. V posledních letech byli vědci v publikovaných článcích příliš často přistihováni při chybách, včetně hrubých. Nejde nutně o zneužívání nebo podvod, často se vyskytují upřímné chyby, které však, když jsou odhaleny, ohrožují pověst vědců, a dokonce i celých vědeckých institucí.

Právě proto, aby se předešlo takovým problémům, autoři a výzkumné struktury se nyní často obracejí na firmy, které se specializují na takovou práci, se žádostí o nezávislý audit vlastních textů před jejich uveřejněním. Například Bucciho společnost byla pro tuto činnost najata německým Institutem Fritze Lipmanna, kolem něhož před časem vzplanul skandál právě kvůli hrubým chybám v publikovaných dílech. Tato událost byla podrobně popsána před rokem v časopise Nature.

Háček je ale v tom, že tento obchodní model klade určitá etická omezení, o čemž mimochodem profesor Bucci moc dobře ví. Jde o to, že ve jmenovaném časopisu Nature byl v prosinci 2019 uveřejněn materiál, který se věnoval čistotě a poctivosti vědeckých prací, v němž vystupoval jako spoluautor. V článku čestně stálo, že Enrico Bucci je v konfliktu zájmů.

Zkrátka, když vlastník komerční společnosti veřejně propaguje aktivity, na které se jeho firma specializuje, jde fakticky o její reklamu.

Samozřejmě, když je řeč o „odhalovaní“ ruské vakcíny, podobné detaily nejsou vůbec důležité.
Západ využívá otevřený dopis (který v zásadě představuje samoreklamu), aby uštědřil ruskému výzkumu další zbytečnou ránu v naději na podkopání nebo alespoň oslabení jeho vůdčích pozic. Samotnému profesorovi se dostalo takové reklamy, o které by se mu za jakékoli jiné situace nemohlo ani zdát. Prostě těží z vyvolaného humbuku. Podobný princip využívají stovky, ba dokonce i tisíce, mediálních osobností.

Nepochybně se mu to vyplatí v podobě velmi atraktivních nových obchodních smluv. Dělat si reklamu v kalných vodách velké politiky může být velmi ziskové.

Ale to nemá nic společného s vědou obecně, zvláště s medicínou a záchranou statisíců životů po celém světě.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.