Zuzana Čaputová ve svém příspěvku shrnula, že spisovatelka Světlana Alexijevičová je jedinou členkou prezidia opoziční koordinační rady, která není zatčená, a přitom se nachází v Bělorusku. „Jsem ráda, že se nám dnes podařilo spolu telefonovat,“ píše Čaputová.

„I s podlomeným zdravím stále zůstává v odporu proti výsledkům zmanipulovaných voleb a podporuje klidné protesty svých spoluobčanů,“ uvádí Čaputová a dodává, že spisovatelka Alexijevičová i přes úmrtí protestujících, zatýkání a policejní brutalitu věří, že Bělorusové vytrvají ve svých požadavcích.

Podle Alexijevičové je nutné nezávislé monitorování porušování lidských práv, ke kterému podle ní v Bělorusku dochází. „A potřebná je podle ní i pomoc nás, členských států EU, obětem represí,“ píše Čaputová.

„Další osud Běloruska je v rukách Bělorusů, my však nadále považujeme za důležité, aby se ubíral klidnou cestou a odrážel vůli občanů. Paní Alexijevičové jsem popřála hodně zdraví a vyjádřila podporu myšlenkám a hodnotám, které v těchto těžkých podmínkách reprezentuje – hodnotám svobody, demokracie, respektování lidské důstojnosti a občanských a politických práv,“ uvedla na závěr prezidentka Čaputová.

Vyjádření Čaputové o Bělorusku

Slovenská prezidentka se k situaci v Bělorusku vyjádřila již v polovině srpna, když uvedla, že občané země mají nezpochybnitelný nárok na to, aby si svobodně zvolili, kdo bude stát v čele jejich státu.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová si myslí, že je společnou morální povinností se jasně ohradit vůči represím běloruského režimu. Za správné a nezbytné rovněž považuje i vyjádření podpory těm, kteří se v Bělorusku postavili za obhajobu základních demokratických práv a svobod.

Dále hlava SR podotkla, že občané Běloruska mají podle ní nezpochybnitelný nárok na to, aby si mohli svobodně zvolit, kdo bude stát v čele jejich státu. A stejně tak mají nezpochybnitelné právo projevit vlastní názor.

Navíc násilí, které bylo použito vůči těm, kteří projevili svou odvahu a nesouhlasili se současným režimem, nesmí zůstat opomenuto.

Hromadné opoziční protesty začaly v Bělorusku 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž podle Ústřední volební komise zvítězil Lukašenko a získal 80,1 % hlasů. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo přes 6,7 tisíc lidí. Jak uvedlo běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů. Úřady nahlásily smrt tří demonstrantů.