„Samozřejmě, odejde-li mírově, lidsky, taková pravděpodobnost existuje. Dá se říci, i jistota. Já osobně musím mluvit za všechny. A mínění všech lidí se bude v této otázce brát v úvahu,“ řekla Tichanovská v rozhovoru pro portál LB.ua, když odpovídala na otázku, jestli budou Lukašenkovi poskytnuty záruky bezpečnosti v případě, když odstoupí dobrovolně.

Na upřesňující otázku, jestli dostane Lukašenko záruky bezpečnosti, Tichanovská odpověděla: „Ano. A dokonce více.“

Představitelé běloruské opozice, kteří nesouhlasili s výsledky voleb prezidenta, již dříve založili koordinační výbor na předání moci. V současné době jsou všichni členové prezídia koordinačního výboru kromě laureátky Nobelovy ceny spisovatelky Světlany Alexijevičové buď zatčeni, nebo se nacházejí v zahraničí. V prezídiu bylo původně sedm lidí. Sama Tichanovská odjela po prezidentských volbách do Litvy z bezpečnostních důvodů.

Tichanovská okomentovala ruský úvěr Bělorusku

Tichanovská si myslí, že ruský úvěr v částce 1,5 miliardy dolarů utratí běloruské úřady na rozhánění protestních akcí, zatýkání a výstroj pro speciální policejní jednotky.

Bělorusku bude vyčleněn nový úvěr v částce 1,5 miliardy dolarů.  Mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov podotkl, že část nového úvěru je určena na refinancování starých dluhů, část tvoří nové prostředky. Jak oznámil Sputniku analytik Běloruského ústavu pro strategické výzkumy Alexej Avdonin, ruský úvěr potřebuje Bělorusko nikoli na záchranu před defaultem – ekonomika a finanční systém země fungují nyní stabilně, prostředky byly vyžádány v rámci plánového refinancování, část z nich bude možná použita na zaplacení dluhu za plyn.

„Proč vznikají otázky ohledně peněz, které Rusko vyčlenilo? Protože všechny tyto peníze se v Bělorusku používají nikoli na něco, co naše země naléhavě potřebuje, nikoli na nemocnice nebo něco jiného, ale na rozhánění demonstrací, zatýkání a výstroj pro speciální jednotky. Jsou tedy určeny na jakési vojenské akce proti vlastním lidem… Právě takto: na agresivní akce. Už jsme viděli žádost o nákup (ze strany běloruských úřadů) neprůstřelných vest. Pro koho jsou ty neprůstřelné vesty? Před kým se chtějí bránit? Kdo má zbraně? Speciální policejní jednotky, ty mají zbraně,“ řekl Tichanovská v rozhovoru pro LB.ua.

Prohlásila také, že pomocí těchto peněz by mohla RF „vyřešit jakési svoje problémy“, a podotkla, že po nových volbách budou přešetřeny všechny závazky, které přebírá Lukašenko.

Tichanovská dříve prohlásila, že úvěr, který poskytlo Rusko Bělorusku, bude muset zaplatit Lukašenko osobně.

EU odmítla uznat Lukašenka za zákonného prezidenta Běloruska

Evropská unie Alexandra Lukašenka nepovažuje za zákonného prezidenta Běloruska, prohlásil v Evropském parlamentu šéf evropské diplomacie Josep Borrell v úterý.

„Považujeme volby z 9. srpna za zfalšované… Neuznáváme Lukašenka za zákonného prezidenta Běloruska,“ řekl.

Když mluvil o Lukašenkovi, Borrell se zpočátku zmýlil a uvedl Ukrajinu místo Běloruska. Opravili ho a šéf diplomacie EU se omluvil.

Borrell rovněž prohlásil, že Evropská unie chce zavést dodatečné individuální sankce proti Bělorusko co nejdříve, ještě před zasedáním Evropské rady, které se má konat 24. a 25. září.

Perspektivy sankcí

Předáci EU se domluvili dříve na individuálních sankcích za použití násilí proti demonstrantům v Bělorusku a za falzifikaci voleb, k níž podle názoru EU došlo.

„Zavádíme sankce. Mnozí z těch, kdo se represálií zúčastnili, budou jejich objekty. Zkoumáme v radě tuto otázku a chceme schválit sankce co nejrychleji před zasedáním Evropské rady,“ řekl Borrell.

Dodal, že sankce mohou být později rozšířeny. „Bude-li se situace i nadále zhoršovat, mohou být zavedeny dodatečné sankce,“ podotkl.

Když mluvil o jiných omezovacích opatřeních, Borrell vysvětlil, že EU reviduje vztahy s Běloruskem a zkoumá sektory, v nichž mají být vztahy pozastaveny.

Dodal rovněž, že je nutné zintenzivnit pomoc běloruské občanské společnosti.

„Nejlepší rozhodnutí“

Šéf evropské diplomacie zdůraznil, že EU je ochotna podpořit jakoukoli důvěryhodnou iniciativu pro urovnání v Bělorusku. V této souvislosti se EU domnívá, že nejlepším východiskem z krizové situace by mohly být nové volby pod záštitou OBSE.

„Vyzýváme běloruské úřady, aby našly východisko ze vzniklé situace, zastavily represálie a zahájily inkluzivní národní dialog. Jsme ochotni podpořit jakoukoli autoritativní iniciativu v této oblasti,“ podotkl. „Podle našeho názoru by mohly být nové volby pod záštitou OBSE nejlepším řešením,“ dodal Borrell.