Evropští konzervativci a reformisté je politická skupina v Evropském parlamentu a vyznává umírněnou euroskepsi, antifederalismus a konzervatismus. Aktuálně je skupina složena z 62 poslanců. Jejím členem je i český europoslanec Jan Zahradil.

Právě Jan Zahradil z ODS na českém Twitteru informuje, že zmíněná frakce běloruskou opozici navrhla na letošní Sacharovovu cenu za svobodu slova.

„Naše europarlamentní frakce ECR Group navrhla běloruskou opozici na letošní Sacharovovu cenu za svobodu slova,“ uvádí Zahradil na Twitteru.

Sacharovova cena za svobodu myšlení je pojmenována po sovětském vědci Andreji Sacharovovi. Evropským parlamentem byla založena v prosinci 1988. Jejím cílem je oceňování osob a organizací, které se podle Evropského parlamentu zasazují za lidská práva a svobody. Každoročně je udělována 10. prosince, kdy byla v roce 1948 podepsána Všeobecná deklarace lidských práv.

V roce 2018 například cenu obdržel ukrajinský filmový režisér Oleg Sencov, v roce 2017 zase venezuelská demokratická opozice.

Protesty v Bělorusku

Hromadné protestní akce opozice začaly po celém Bělorusku 9. srpna po volbách prezidenta, v nichž podle údajů Ústřední volební komise zvítězil už pošesté Alexandr Lukašenko, který získal 80,1 % hlasů. Opozice však tvrdí, že ve volbách zvítězila Světlana Tichanovská, a nikoli Lukašenko. 

V prvních dnech byly protestní akce potlačovány silovými orgány, proti demonstrantům, kteří s výsledky voleb nesouhlasili, policisté používali slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a gumové projektily. Později bezpečnostní složky přestaly mítinky rozhánět a používat silové metody. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo přes 6,7 tisíce lidí. Jak oznámilo běloruské ministerstvo vnitra, v průběhu nepokojů byly zraněny stovky lidí, mj. přes 120 policistů. Úřady také nahlásily smrt tří demonstrantů. 

Bývalá kandidátka na prezidenta se obrátila na občany Ruska a zdůraznila, že Bělorusové chtějí i nadále zachovávat přátelské vztahy s RF a také vysvětlila, o co bojují protestující. 

Národy Běloruska a Ruska byly vždy sousedy a blízkými přáteli, a zůstanou jimi i nadále. Prohlásila ve svém video projevu.

Podotkla, že občanům Ruska často ukazují zkreslený obraz událostí v Bělorusku.

Politička také občanům Ruska vysvětlila, jaké příčiny pobídly Bělorusy k protestním akcím a k požadavkům demise úřadujícího prezidenta Alexandra Lukašenka.

Podle jejího názoru k volbám roku 2020 přišel prezident „bez šancí na nové zvolení, bez reálné podpory v důsledku mnohaleté hospodářské krize a neochoty občanů se smířit s absencí základních práv a svobod“.

Připomenula, že už byly zjištěny tisíce faktů porušení.