„Bylo rozhodnuto realizovat dříve naplánovanou misi Veněra-D, která zahrnuje přistávací a orbitální moduly, jako nezávislý národní projekt bez mezinárodní kooperace,“ uvedl Blošenko.
Odborníci předpokládají, že Rusko bude moci samostatně financovat let k Venuši do roku 2030. Nejbližší rusko-americká mise k planetě byla naplánována na roky 2027-2029. Pro realizaci ruské části projektu požadovali vědci na příštích deset let více než 17 miliard rublů (asi 5 miliard korun), americká účast se odhadovala na přibližně stejnou částku. Dle plánu měli odborníci studovat vzorky půdy a atmosféry a zároveň zkoumat evoluční procesy Venuše, která údajně dříve utrpěla klimatickou katastrofu spojenou se skleníkovým efektem.
O tom, že ruská národní mise je upřednostňovaná před spoluprací s USA, promluvil v rozhovoru pro RIA Novosti i šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin. Ten dodal, že není dosud známo, budou-li vědci brát vzorky půdy během mise Veněra-D či během dalších misí, které by také měly být na programu.
V komentáři k vyhlídkám studií Venuše Rogozin prohlásil, že „planeta je koneckonců ruská“, ale podmínky na ní jsou pekelné.
„Chci potvrdit, že naše země byla jedinou a první na Venuši. Náš aparát tam byl, prováděl výzkum, je tam skutečné peklo,“ řekl.
Stojí za zmínku, že nedávno vědci z Massachusetts a Cardiffu objevili v atmosféře Venuše plyn fosfan a připustili jeho biologický původ, což lze teoreticky považovat za důkaz existence mimozemského života. Na Zemi tuto sloučeninu produkují anaerobní mikroorganismy.
Alexandr Blošenko však zastává ten názor, že evidování podobných sloučenin z dálky nelze přičíst k objektivním důkazům existence života na planetě. „Spolehlivé vědecké údaje o tom můžeme dnes získat pouze s pomocí kontaktních studií povrchu a atmosféry Venuše,“ uvedl.