„Česká ekonomika je u konce s dechem. Světlo na konci tunelu se významně vzdaluje. Potvrzují to každá nová ekonomická data,“ zaznělo na začátek poznámky.

Autorky svůj výrok argumentovaly odkazem na Český statistický úřad, který potvrdil vůbec nejhorší výsledky hospodářství za existence České republiky.

„Jsou vskutku varovná a zodpovědní národohospodáři musejí bít na poplach,“ domnívají se autorky.

Zveřejněné ekonomické ukazatele vyvolávají podle jejich hodnocení vážné obavy. Zaměstnanost v České republice klesla o 3,2 %, hrubý domácí produkt se snížil o 11 %, počet odpracovaných hodin propadl meziročně o 10,7 %, průmyslová produkce se ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně zmenšila o 23,6 %, ale vládní instituce spotřebovaly  o 1,8 % finančních prostředků víc a mzdové výdaje v ústředních orgánech státní správy se zvýšily o 4,1 %.

Nejhůř jsou na tom cestovní kanceláře a hotely. První hlásí redukci výkonu o 63 %, sektor ubytování eviduje propad tržeb na úrovni 53,4 %. 

Podotýká se, že koronavirový chaos a ekonomická opatření české vlády i Evropské unie navíc dávají tušit, že pohasínat bude i nadále.

Autorky vytkly vládě to, že místo toho po svém jednání veřejnost informovala o jiných věcech, například o posílání roušek seniorům a učitelům, německo-visegrádské pomoci Maroku, za kterou ČR zaplatí 100 milionů Kč a podobné zprávy.

„Na kurzarbeitu – nebo jeho zrušení – k dohodě opět nedošlo. O restrukturalizaci, šetření, deregulaci či rušení zbytečných právních norem neslyšíme téměř nic,“ stojí v komentáři.

Zároveň autorky poukazují na to, že na druhou stranu slyšíme o voucherech (mimo jiné do lázní zasažených covidem), o podpoře vzdělávání (mimo jiné ve vysokých školách, které houfně přecházejí na „vzdělávání“ distanční), o penězích nasměrovaných do nestátních neziskových organizací.

„Trpkou třešní na hořkém dortu je dnešní informace týdeníku Hrot, podle které Česká republika směřuje k nesoběstačnosti ve výrobě toaletního papíru. Poslední tuzemský výrobce této nezbytné komodity je totiž opět na hraně insolvence,“ podotýká se v poznámce.

Na začátku srpna Lipovská se kriticky vyslovila k výsledkům nedávného summitu členských zemí EU, když byl schválen balík na záchranu ekonomiky.

„V bažině jsme se také doslova topily, když jsme studovaly závěry jednání čtyřdenní Evropské rady. Jako ekonom nechápu, proč premiér, proč ministryně financí, proč analytici ani novináři neupozorňují na to, že výsledná suma bude mnohem vyšší než oněch legendárních 750 miliard eur,“ varovala ekonomka.

Vyslovila stanovisko, že Evropská rada kývla na zadlužení výrazně vyšší. Jedná se o to, že podle závěrů zasedání je 750 miliard počítáno v cenách roku 2018.