Není to tajemství, víme o tom všichni. Alespoň ti, kteří se zajímají o politiku a netrpí lhostejností k tomu, jak jsme vnímáni ve světě. Na rovinu, mezi Českem a Ruskem panují napjaté vztahy. Poděkovat za to můžeme komunálním politikům, kteří za zády vlády, avšak ne proti jejímu principiálnímu odporu - premiér Babiš se nijak nezastal hrdinného sovětského maršála Koněva, ani neměl nic proti pomníku vlasovcům v Řeporyjích.

Vhodná záminka?

Nerozhodnost nebo spíš mlčení vlády kalí naše vztahy s Moskvou. Bagatelizovat škody na pověsti České republiky nelze. Proto bylo dobře, že se Česko a Rusko dohodly na konzultacích, které měly vztahy normalizovat, vrátit jim zdravý charakter. Měli jsme si vyříkat věci, které nás trápí. Otočit stránku a soustředit se na novou kapitolu.

Vláda v létě ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka jmenovala jako zmocněnce pro konzultace s Ruskem. Pozici pana Jindráka si můžete přečíst v rozhovoru, který Sputniku poskytl před pár týdny.

V tomto bodě je důležité zdůraznit, že plánované konzultace mají pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem. A to je dobře. Kdy začnou? To není jisté. Plány zhatil nejdřív koronavirus, který postihl i organizaci diplomatických jednání. A pak přišel ministr zahraničí Tomáš Petříček se svou troškou do mlýna.

Nejdříve bude zformulována evropská pozice k případu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, od ní se bude odvíjet další postup České republiky v bilaterálních vztazích s Ruskem.  To sdělil ministr Petříček ČTK. „Ačkoliv konzultace mezi ČR a Ruskem jsou bilaterální záležitostí, zjištění ohledně stavu pana Navalného jsou natolik závažná, že nemůžeme vyloučit, že se dotknou i našich konzultací,“ vysvětlil.

Také vám vrtá hlavou, co to je za argument? Tak to nejste sami. Navalnyj nenechal přemístit pomník hrdinného maršála Koněva v Praze kamsi do skladu. Ani v Řeporyjícíh nepostavil pomník vlasovcům. A ani není občanem České republiky. Argument ministra Petříčka vypadá jako úsilí oddálit konzultace jakýmkoli způsobem.

Anebo, že by nám to Evropská unie zakázala? Na obzoru se opět míhají nové sankce proti Rusku za údajnou otravu Alexeje Navalného. Proto by asi nebylo příliš vhodné, aby Praha přímo jednala s Moskvou anebo by se představitelé obou zemí na něčem domluvili. Třeba na tom, že nemá smysl si hrozit, dělat naschvály, ale naopak je nutné spolupracovat. To by se asi pánům z Bruselu nehodilo do krámu.

Celosvětový tavící kotel

Na prohlášení ministra zahraničí Petříčka o česko-ruských konzultacích se Sputnik zeptal Jiřího Valenty, místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti a poslance za KSČM.

„Na ‚primární zformulování evropské pozice' se začíná česká vládnoucí garnitura vymlouvat stále častěji a nevím, zda je to úplně vhodné. Nejen, že mně takový přístup k zahraniční politice evokuje čekání lokaje na povel jeho skutečného pána, ale v podstatě také řešení rozličných problémů nesmyslně odkládá,“ upozorňuje pan Valenta.

Naposledy jsem takovéto chování české vlády zaregistroval při řešení problematiky tzv. digitální daně, která by postihla zejména americké ICT giganty podnikající na území ČR. Ve zmíněném případě se však k vládě připojila i pravicová opozice včele s ODS, které samozřejmě nejde o ochranu zájmů ČR a narovnání podnikatelského prostředí v zemi, ale primárně o úlitbu Spojeným státům. Ty zase naopak drží ochrannou ruku nad dlouhodobě podivným stylem podnikání některých prominentů a elit a to bez ohledu na fakt, že miliardové bohatství vyvolených vyrostlo na základech gigantické krádeže státního majetku v devadesátých letech formou jakési pseudoprivatizace,“ říká známý politik.

Není to nějaký mizerný pokus, jak opět odložit česko-ruská jednání? Navalnyj se přeci našich vztahů nijak netýká.

„Samozřejmě, že je! V současné době dominuje v transatlantickém spojenectví trend vytvářet, sbírat a řádně medializovat cokoliv, co by mohlo jakkoliv poškodit vzájemné vazby mezi ČR a Ruskem. Na světovém hospodářském trhu ztrácí USA roli nezpochybnitelného hegemona a úmyslně vytváří politické napětí ve světě. A to za pomoci svých souputníků a pátých kolon v jednotlivých zemích. Spojeným státům se v dnešní době velice hodí rozbíjení národních států disponujících autentickými kulturními vzorci a projevy svébytnosti, přičemž usilují o globální svět pod jejich dominancí tak, aby získaly přístup k surovinám a odbytištím podle svého vlastního uvážení. Národní státy jsou často věrny svým tradicím, kultuře či zvykům a velice nerady si nechávají mluvit do řízení své země zvenčí,“ říká poslanec.

Podle jeho názoru je případ Navalnyj jen dalším prvkem v plánovaném procesu destrukce slovanského a národního Ruska a jeho spojenců. „V politologii je tento princip označován jako tavící kotel (melting pot), který by měl z občanů jednotlivých unikátních zemí vytvořit formát jakéhosi ‚světoobčana'. A USA by měly do budoucna tomuto celku vládnout, tedy lépe řečeno, planetě by vládli spíše příslušníci několika multimiliardářských rodin ve Spojených státech žijící,“ říká politik.

„Loutka Pocheho“

Má vláda, potažmo pan Petříček snahu o zlepšení vztahů s Ruskem?

„Myslím si, že pan ministr Petříček celkově šlape v mezinárodní politice jako ‚kozel v petrželi'. Netvrdím, že to není jistým způsobem schopný člověk, ale bohužel se mně zdá, že málokdy činí rozhodnutí pouze ze své svobodné vůle. A potom často ani neumí pořádně své kroky občanům vysvětlit a své postoje obhájit. Ti, kdo stojí za ním, resp. ve skrytu hierarchicky nad ním, rozhodně zájem o zlepšení vztahů s Ruskem nemají a tak pan ministr plní nevděčnou roli asistenta, tu v přepisování dějin, tu jako pomocník při obhajobě zájmů jiných zemí apod. Na druhé straně, ale užívá si, že ti, co ho do funkce dosadili a nyní s ním manipulují, ho ještě pár měsíců nechají být ministrem. A být ministrem, to se přece vyplatí, některým i za každou cenu!“ říká pan Valenta.

A poslední, přesto nejchoulostivější otázka: jak jsou na tom česko-ruské vztahy?

„Česko-ruské vztahy lze hodnotit po dvou liniích. Na úrovni oficiální je vidím jako dlouhodobě zamrzlé s úmyslným deficitem pokusů o jejich jakékoliv oteplení. A to přesně podle pravidla ‚kdo není s námi, musí být proti nám'. Naštěstí slovanská vzájemnost, která zde ještě silně přetrvává, vykresluje vztahy mezi Čechy a Rusy, na úrovni velice početných skupin obyvatel, v poměrně příznivých barvách. Domnívám se, že velká část veřejnosti stále ještě pojímá vzájemné vztahy mezi těmito zeměmi jako přátelské a korektní, a to zcela bez ohledu na ideologické působení některých politiků, politických subjektů či médií,“ říká poslanec za KSČM Jiří Valenta.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.