Ve svém článku, publikovaném v časopise Planetary Science, hlavní autor Harrison Allen-Sutter poznamenává, že se „tyto exoplanety nepodobají ničemu v naší sluneční soustavě“.

Když se tvoří hvězdy a planety, děje se to ze stejného plynového mraku, tudíž mají „podobné složení“. Hvězda s nižším poměrem uhlíku a kyslíku bude mít planety podobné Zemi, které se skládají z křemičitanů a oxidů s velmi nízkým obsahem diamantů (obsah diamantů na Zemi je asi 0,001%).

Mezitím exoplanety kolem hvězd s vyšším poměrem uhlíku a kyslíku než naše Slunce budou pravděpodobně bohaté na uhlík. Vědci proto navrhli hypotézu, že tyto exoplanety bohaté na uhlík mohou být bohaté také na diamanty a oxid křemičitý, pokud je na nich přítomna voda.

K otestování této hypotézy provedl výzkumný tým experiment simulující chemický původ těchto uhlíkových exoplanet s použitím vysokých teplot a tlaku. Výsledky práce v laboratoři ukázaly, že při vysokých teplotách a tlaku karbid křemíku reagoval s vodou a změnil se na diamanty a oxid křemičitý.

Nyní je většina vědecké práce zaměřena na studium obyvatelnosti planet. V tomto ohledu výzkumníci komentují svou práci následovně:

„Bez ohledu na obyvatelnost je to další krok, který nám pomáhá pochopit a charakterizovat naše stále rostoucí a zlepšující se pozorování exoplanet. Čím více se budeme učit, tím lépe budeme schopni interpretovat nová data z budoucích misí.“

Byly uveřejněny výsledky hledání mimozemských civilizací v souhvězdí Plachet

V rámci projektu hledání technogenních signálů ve vesmíru naskenoval australský radioteleskop MWA část oblohy, která obsahuje minimálně deset milionů hvězd. K dnešnímu dni se jedná o největší a nejhlubší průzkum vesmíru v rámci projektu hledání mimozemských civilizací SETI.

V reportážním článku publikovaném v časopise Publications of the Astronomical Society of Australia vědci píší, že se jim nepodařilo objevit ani sebemenší náznak signálů přicházejících od mimozemské civilizace.

Vědci z Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu v Austrálii (CSIRO) a Mezinárodního centra pro výzkum radioastronomie na Curtinově univerzitě (ICRAR) prováděli pozorování na jižní polokouli oblohy, v oblasti souhvězdí Plachet. Oblast výzkumu pokrývá 499,6 čtverečních stupňů a zahrnuje 195 hvězd viditelných pouhým okem a asi deset milionů viditelných pomocí radioteleskopu.

Samostatně vědci prostudovali signály ze šesti exoplanet. S přihlédnutím k výsledkům dvou předchozích fází práce astronomové již prověřili přítomnost technogenních signálů nebo technosignatur u 75 exoplanet.

Autoři uvádějí, že absenci signálů nepovažují za negativní výsledek. Podle jejich názoru to znamená pouze to, že pokud na zkoumaném čtverci hvězdné oblohy existují mimozemské civilizace, neprojevují svou přítomnost pomocí našich obvyklých rádiových vln FM.

„MWA (Murchison Widefield Array) je unikátní radioteleskop s extrémně širokým zorným polem, který nám umožňuje pozorovat miliony hvězd současně,“ uvádí tisková zpráva slova spoluautorky výzkumu Chenoi Tremblayové z CSIRO a dodává: „Pozorovali jsme oblohu kolem souhvězdí Plachet po dobu 17 hodin, stokrát šíře a hlouběji než kdykoliv předtím. Ale ani s tímto souborem údajů jsme nenašli žádné technosignatury, žádné známky inteligentního života.“

Vědci jsou odhodláni pokračovat v pozorování.