V úterý na webové stránce Americké akademie filmového umění a věd byly zveřejněny nové inkluzivní standardy, podle nichž se v budoucnu má sestavovat seznam nominovaných snímků v kategorii nejlepší film. S tím, aby se snímek mohl ucházet o nominaci v hlavní kategorii, bude muset splnit dva ze čtyř nově zavedených standardů. Jedná se například o nutnou reprezentaci etnických, rasových či genderových menšin, stejně se tak zmiňují i ženy a osoby se zdravotním postižením. Tyto skupiny mají být představeny buď v samotném projektu anebo být součástí filmového námětu. Týkají se tato kritéria i osob zaměstnaných v technické oblasti či sféře marketingu a distribuci. Nová pravidla by měla začít platit od roku 2024, do té doby budou fungovat jako doporučení.

Reakce veřejnosti na zavedené standardy se ukázala být do určité míry kritickou. Svědčí o tom například názory vyjádřené uživateli sociálních sítí, zvláště ty, co následovaly po zveřejnění nových pravidel na oficiální stránce akademie na Facebooku.

„Je to neuvěřitelně, že Akademie ničí svou vlastní cenu, ničí historickou cenu. Filmy mají být dobré pro to, aby byly nominovány. Být příkladem dosažení úspěchu v umění. Možná máte dobré záměry, ale děláte to velice špatně,” vyslovil své pohoršení uživatel José Carlos Moreno.

Další komentující mluvili o možném opačném efektu nových pravidel. Konkrétně šlo o to, že odteď režiséři či producenti budou muset angažovat herce na základě jejich etnika, sexuální orientace či barvy pleti, nežli na základě talentu či dalších objektivních kritérií.

„Takže teď režiséři musí obsazovat své filmy v souladu s tím, jak ti herci vypadají, nikoliv podle toho, co umí. Pěkný tah, Akademie!” zdůraznil Manolis Dounias.

Čeho se to může dotknout?

Česká politička a členka hnutí Trikolóra Natálie Vachatová se pozastavila nad dlouhodobými důsledky rozhodnutí členů AMPAS. Zdůraznila přitom, že kdyby tato pravidla byla zavedena dříve, řada známých snímků by nikdy nezískala prestižní sošku. Těmito filmy jsou například Kmotr, Přelet nad kukaččím hnízdem, Americká krása a další. Důvodem je to, že nesplňují dvě ze čtyř nových kritérií, které budou povinné již za čtyři roky.

Podle Vachatové to však není jediné, co nás může čekat na cestě prosazování pokrokářské ideologie. Zavedení obdobných opatření lze totiž očekávat i v dalších oblastech, jako například sportovní soutěže a státní úřady. Svou roli v tom mohou sehrát i politické neziskovky napojené na politické skupiny a strany.

„A jak dlouho potrvá jistým politickým stranám, na které jsou tyto neziskovky v České republice často napojeny, než začnou prosazovat povinné zastoupení 30 % lidí ze ‚znevýhodněných´ (dnes tedy spíše za jakoukoli cenu prosazovaných) menšin do našich soutěží, sportu, dozorčích rad a nakonec do vlády? Podle toho, co se dnes ve světě děje, to může nastat dřív, než si myslíme,” varovala politička.