„Musíte akce organizátorů a agitátorů nejen zhodnotit z právního hlediska, ale podniknout tvrdší, silnější opatření ve své reakci jako prokurátorů na podobné akce,“ řekl Lukašenko, když ve čtvrtek v Minsku představoval Andreje Šveda ve funkci generálního prokurátora.
Lukašenkův výrok cituje státní portál SB. Bělarus Segodňa. Prezident dodal, že prokurátoři musí být strážci zákona a musí zaručit bezpečný rozvoj státu.
Nikdo nesmí pošpinit moc, jak tomu bylo v devadesátých letech, prohlásil běloruský prezident Alexandr Lukašenko, když představoval Andreje Šveda ve funkci generálního prokurátora.
„Moc není dána pro to, aby ji vzali, odhodili a předali. V polovině devadesátých se válela v blátě, šlapali po ni. Stejně jako po vás, těch, kteří nosili nárameníky. Mnozí z vás si na toto období pamatují. Nechci, aby se Bělorusko vrátilo do těchto časů. Proto nikdo nebude házet bláto na moc, jak si to přejí,“ cituje hlavu státu Běloruska telegrafická agentura.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko má za to, že země dnes zažívá „vyhrocené“ období, možná poprvé v dějinách státu.
„Dá se říct, že v Minsku nemáme jednoduchou dobu. Vyhrocené časy, které zažíváme, možná poprvé v dějinách našeho státu. Přinejmenším za 10 posledních let,“ prohlásil Lukašenko.
Běloruská generální prokuratura hodlá v nejbližším čase „zmobilizovat“ a „donutit“ státní orgány a funkcionáře, kteří mají povinnost zajistit v zemi veřejný pořádek, aby toho dosáhli „jednotnou frontou“, prohlásil šéf úřadu Andrej Šved.
„Prokurátoři v nejbližším čase posílí práci na prevenci jakýchkoli projevů souvisejících s porušením veřejného pořádku. Zmobilizujeme a přinutíme všechny, kdo se tím musí zabývat: státní orgány, všechny úřední osoby, aby jednotnou frontou zajistili v naší zemi klid a právní pořádek,“ prohlásil Šved.
První výslech členky prezidia koordinační rady Marie Kolesnikové jako podezřelé osoby se má konat dnes ráno, sdělila její advokátka Ludmila Kazaková.
Kazaková předala Vyšetřovacímu výboru prohlášení na jméno předsedy Ivana Noskeviče o zahájení trestního stíhání.
„Poté, co si příslušníci KGB Běloruska uvědomili, že neopustím Bělorusko dobrovolně, dali mi na hlavu pytel, zatáhli do minibusu a dopravili na bělorusko-ukrajinskou hranici (hraniční přechod Alexandrovka), kde se s použitím síly, proti mé vůli, mě pokusili deportovat z Běloruska. Poté, co jsem roztrhla svůj pas, čímž vyloučila možnost vstupu na území Ukrajiny, posadili mě znovu do minibusu a odvezli do Mozyrského pohraničního oddělení, kde jsem se nacházela do večera 8. 9 2020,“ praví se v prohlášení Kolesnikové.
Požádala o zahájení trestního stíhání vůči příslušníkům KGB Běloruska, Hlavní správy pro boj s organizovanou kriminalitou Běloruska podle příznaků zločinů stanovených v článcích zákona Únos člověka (čl. 182 TZ Běloruska), Protizákonné připravení o svobodu (čl. 183 TZ Běloruska), Vyhrožování zabitím (čl. 186 TZ Běloruska).
Generální prokuratura 19. srpna zahájila trestní stíhání podle faktu založení koordinační rady za výzvy k převzetí moci.