Dne 12. září 1683 došlo k bitvě u Vídně, která ukončila dvouměsíční obléhání města tureckými vojsky a skončila jednoznačným vítězstvím protiturecké koalice. Bývalý československý politik Ján Čarnogurský tvrdí, že toto vítězství mělo obrovský význam, jelikož v podstatě znamenalo záchranu celé střední Evropy, a to včetně Slovenska.

Dalším následkem tohoto slavného vítězství bylo zastavení expanze Osmanské říše do střední Evropy, následně se podařilo osvobodit celé Uhersko a během příštích dvou století byli Turci přitlačeni ke svým dnešním hranicím. Navíc to znamenalo zastavení hrozby islamizace Evropy, a to díky úsilím koalice křesťanských zemí, jejímž vojskům velel polský král Ján Sobieský. Nehledě na zásluhy a velkou historickou úlohu polského krále ve Vídni dosud nebyl postaven pomník Sobieskému. Jak podotýká Čarnogurský, rakouská vláda a vedení Vídně neplní své závazky přijaté v důsledku uzavření smlouvy s Vatikánem, podle níž by měly postavit pomník Sobieskému v centru hlavního města.

„Ve 21. století Ján Sobieský stále ještě nemá pomník ve Vídni. I když se v minulých letech někteří Rakušané pokusili připomenout památku bitvy, nejdůležitější v dějinách města, rakouská tzv. mainstreamová média je nazvala fašisty,” píše Čarnogurský ve svém článku.

V závěru článku Ján Čarnogurský dává najevo, že Evropa stále čelí hrozbě islamizace a ztráty své civilizační identity. V podmínkách postupné islamizace a globalizace pro Evropu je velmi důležité zachovat svou kulturní křesťanskou podstatu.

Nové riziko pro Evropu

Na začátku minulého měsíce na islámský problém upozornil i bývalý český diplomat Jaroslav Bašta. Ten totiž upozornil na problém Islámského státu, který se smrtí chalífy al-Bagdádího podle něj nikam nezmizel, jelikož teď se objevil nový islámský vůdce, jímž je al-Kurajši. Vzhledem k jeho tureckému původu a předchozí činnosti nelze podle Bašty přehlížet vzrůstající riziko pro Evropu.

Bývalý velvyslanec uvedl, že kvůli náporu jiných aktuálnějších událostí novináři až teď začínají věnovat pozornost islámskému problému, na který se však nikdy nesmí zapomínat.

„Ve víru spekulací, jak se něco podobného mohlo stát, si analytici a novináři vzpomněli i na zdánlivě mrtvý Islámský stát, respektive na jeho nového chalífu al-Kurajšiho, který na podzim loňského roku nahradil svého zabitého předchůdce al-Bagdádího. Ten se v severní Sýrii odpálil na útěku před komandem armády USA,“ uvedl Bašta.

Smrt tohoto chalífy byla podle diplomata zcela neopodstatněně považována většinou politiků za faktický konec nebezpečí, které tzv. Islámský stát představoval pro Blízký východ a Evropu. „Obávám se, že přílišný optimismus není na místě. Jmenování al-Kurajšiho může znamenat kvalitativní zlom a přesměrování aktivity džihádistů do jiné oblasti,“ varuje Bašta.