Uvádí se, že opozice výsledek voleb považuje za zfalšovaný. Takovou informaci organizace uvedly v dnešní tiskové zprávě.

„Je nyní nezbytné, aby Evropská unie aktivně vyžadovala uspořádání svobodných voleb a přijala adekvátní a maximálně efektivní opatření, která by bránila dalšímu pošlapávání lidských a občanských práv v Bělorusku,“ napsaly organizace v dopise.

Kromě dvou výše uvedených organizací se ale pod dopisem podepsaly také spolky Stojíme za Běloruskem, Pulse of Europe Czech Republic, Evropské hodnoty, Společně Brno, Glopolis, Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty, Mezinárodní sdružení Občanské Bělorusko, Děti Země, Nesehnutí, Osvětový spolek Skaryna, Spiralis, Transparency International ČR a Sdružení pro integraci a migraci.

Podle nich je klíčové zejména to, aby bylo dodrženo rozhodnutí Evropské unie o neuznání oficiálních výsledků běloruských voleb. Stejně tak zdůrazňují i finanční podporu místním a mezinárodním humanitárním organizacím působícím v Bělorusku na lékařskou a psychologickou pomoc. Mezi další body pak patří peněžní podpora běloruské občanské společnosti, nezávislých médií, lidskoprávních a dobrovolnických iniciativ, nezávislých odborových svazů, běloruských studentů a vědeckých pracovníků.

Kromě toho ale organizace volají také po sankcích. Zavést by se podle nich měly cílené sankce proti konkrétním osobám, které se podílely na falšování voleb a potlačování protestů. Zmiňme, že se Evropská unie na konci léta shodla na podobě sankčního seznamu osob odpovědných za volební podvody a následné represe v Bělorusku. Prezident Lukašenko v něm ale není. Vzhledem k tomu již Litva, Lotyšsko a Estonsko dne 31. srpna zakázaly Lukašenkovi a 29 dalším běloruským představitelům vstup do Pobaltí. Bělorusko zavedlo odvetné sankce.

Uveďme také, že jako další požadavek organizace žádají zpřísnění kontroly prostředků poskytovaných v Bělorusku v rámci zahraniční a rozvojové spolupráce ze strany EU. Stejně tak zmiňují připravení jasné vize budoucí ekonomické spolupráce s Běloruskem po konci Lukašenkova režimu.

Připomeňme, že v neděli v Minsku znovu demonstrovalo asi 100 000 lidí. V souvislosti s tím tamní policie zadržela přes 600 z nich. Protesty již týdny probíhají nejen v hlavním městě, ale také v dalších městech. Protestující se ale přitom potýkají se zákroky bezpečnostních sil.

Milion chvilek pro demokracii

Spolek Milion chvilek pro demokracii vznikl v únoru 2018 a usiluje o odstoupení Babiše. Za tu dobu členové uspořádali řadu demonstrací. Dosud největší se konala 23. června 2019, které se zúčastnilo zhruba čtvrt milionu lidí. Jednalo se tak o největší protestní shromáždění od sametové revoluce.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty již 9. srpna, a to po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.