Sputnik: Podle zpřesněného odhadu ČSÚ česká ekonomika zaznamenala meziroční pokles o 11 procent. Podepsalo se na tom především snížení zahraniční poptávky. Jakým způsobem za těchto okolností by k oživení ekonomiky mohly přispět stát a ČNB? Existují efektivní nástroje kromě již probíhajících protikrizových programů?

doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.: Osobně považuji současnou progresivisticko regulační situaci za největší útok na tržní mechanismus od vzniku kapitalismu, přičemž dochází i k bezprecedentnímu rozvratu veřejných financí většiny tržních ekonomik. K oživení ekonomiky může přispět stát tím, že do ní bude co nejméně zasahovat, nebude realizovat pomatené programy, které navrhuje Evropská unie a navrátí se k zodpovědné rozpočtové politice.

Oživení zahraniční poptávky bude záležet spíše na zahraničních subjektech, ale i na šikovnosti našich vývozců při hledání nových trhů. Možná by stálo za to i zrevidovat toky našeho zboží, které směřují prostřednictvím německých obchodníků do jiných částí světa. Pokusit by se měli o přímý prodej na tyto trhy. Pro ekonomiku by bylo také nejlepší, kdyby ČNB nedělala vůbec nic. Ještě teď sklízíme shnilé ovoce z opatření, které uskutečnila 7. listopadu 2013 při zavedení „pevného kurzového režimu“ podporovaného devizovými intervencemi (Jedná se o devalvace koruny k euru Českou národní bankou , pozn. red.).

Vyšší hodnoty recese prokazuje i celá EU: EK uvádí, že 19 států využívajících euro v průměru poklesne o 8,7 procenta v roce 2020 a v příštím roce se očekává růst o 6,1 %. Současné statistiky v ČR prokazují stejná čísla pro národní hospodářství: ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletní pokles o 8,7 %. Podle Lukáše Kovandy v roce 2021 lze počítat s růstem o 5,5 %. Lze z toho vyvodit, že koruna nakonec nezachraňuje ekonomiku a všechny státy jsou víceméně stejně zasažené?

To, že máme vlastní měnu, je přece jenom určitá výhoda, protože můžeme používat vlastní měnovou politiku včetně stanovování úrokových sazeb. Bohužel téměř ve všech zemích světa rozpoutala média „svatou válku“ s virem, který se ukazuje méně smrtící než jiné předchozí pandemické situace (O větší úmrtností na sezónní chřipku hovoří řada českých odborníků, zejména epidemiologové Jiří Beran a Jan Kynčl, pozn. red.). Protože politikové jsou dlouhodobě v područí médií, tak jim na to naletěli a v mnohých oblastech se předháněli v izolacionismu. Toto mediální šílenství, které vyvolává u širokých vrstev obyvatelstva pocit strachu, bohužel pokračuje, a bude se jen velmi pomalu mírnit po uvedení nějaké vakcíny na trh. Ten pocit strachu je u širokých vrstev obyvatelstva již teď tak silně zakořeněn, že jeho následky se budou jen velmi těžce odstraňovat.

Jen s notnou dávkou skepse sleduji publikování statistických údajů ohledně HDP. Víme, že přesně se měří čtvrtina až polovina výkonnosti té které země, ostatní se dopočítává podle různých modelů. Téměř ve všech vyspělých ekonomikách dochází k narušení až rozvratu dodavatelsko-odběratelských vztahů, likvidaci celých odvětví (Téměř třetinový pokles zaznamenala americká ekonomika, hospodářství sousedního Německa čelí propadu o 10 % ve druhém pololetí letošního roku, pozn. red.). Mnohdy je pomoc ze strany státu, a to nejenom v České republice, zmatečná a vysoce neefektivní.

S nastupujícími podzimními měsíci se dá očekávat další nástup epidemiologicky-pandemicko koronavirového šílenství. Každá rýma a kašel budou považovány za covidové onemocnění. Média budou vybičovávat publikováním nesourodých čísel občany k dalšímu návalu strachu. Vše postupně skončí, až se objeví zázračná vakcína, která řádně mediálně zmasírované obyvatelstvo donutí k plošnému použití. Takže vítězi tohoto bezprecedentního ataku kapitalismu budou především farmaceutické firmy a média, kterým naletěli politikové, ale i široké masy občanů.

S jakým dalším vývojem ekonomiky a investičního/bankovního sektoru počítáte? Dle Vašeho názoru se česká ekonomika již odrazila ode dna a proč? Případně jaké události by mohly nepříznivě ovlivnit upravený odhad ČSÚ?

Česká ekonomika se ode dna neodrazila. Realitě blížící se čísla budeme dostávat ještě s větším časovým zpožděním, než je tomu dosud. S časovým zpožděním se do vážných problémů dostanou další ekonomické subjekty v dalších odvětvích. Pokud bude pokračovat nesmyslný regulační atak Evropské unie na automobilový průmysl, prohloubí se vážné problémy v této oblasti v několika následujících čtvrtletích (Dle evropské politiky uhlíkové neutrality by Česká republika musela snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent oproti do roku 2030, pozn. red.). Přeshraniční cestovní ruch může za této situace pandemického šílenství pravděpodobně odepsat i část další sezóny (Dle srpnových údajů ČSÚ celkově zaznamenala Česká republika pokles počtu zahraničních hostů o 91 %, kdyžto na sousedním Slovensku o 84 %, pozn. red.). A jestliže bude letošní pokles HDP výrazný, pak příští rok sice HDP poroste, ale na úroveň roku 2019 se dostaneme možná v roce 2023 nebo v roce 2024. Ale to by muselo nastat zmoudření všech zainteresovaných.

Europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09/STAN) na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice (AFI) uvedl, že investice v ČR brzdí mimo jiné špatná infrastruktura, těžká předvídatelnost kroků státu nebo poměrně vysoká cena práce. Jak významně mohou zahraniční investice pomoci obnovení české ekonomiky? Jaké obory navzdory uvedeným překážkám jsou pro investory nejatraktivnější v těchto časech?

Na zahraniční investory bych se vůbec nespoléhal. Z minulosti i současnosti víme, že mnohdy dostali pobídky, obrali o peníze naše daňové poplatníky a zmizeli do jiných částí světa. Ti, kteří zde zůstali, tak odvádějí zisky ve výši sta miliard korun mimo území České republiky (Úřad vlády ČR zpracoval v roce 2016 Analýzu odlivu zisku: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření, která uvedla, že odliv výnosů z ČR a ze zemí střední Evropy od roku 2005 převyšuje příliv nových zahraničních investic a reinvestic. Výzkum uvádí, že údaje o růstu české ekonomiky se i kvůli odlivu peněz příliš neodrážejí na vývoji české životní úrovně a příjmech domácností. Autoři analýzy tvrdí, že transfer technologií a know-how, které mají přenášet zahraniční investice, se povedli jen částečně, pozn.red.). Proto si myslím, že je vždy lepší spoléhat se na sebe. Politikové by měli napřít síly k dostavbě dálniční sítě vč. Pražského okruhu, zamezit ekoteroristickým organizacím v napadání těchto liniových staveb. Za úvahu stojí i možnost snížení nákladů práce.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.