Odborníci z Karolínské univerzity ve Švédsku lamě alpaka aplikovali šípovitou bílkovinu, s jejíž pomocí proniká koronavirus do buněk organismu, za 60 dní vzorky její krve ukázaly silnou imunitní reakcí. Poté vědci klonovali a prozkoumali následnost nanolátek z B-lymfocytů živočicha, které se účastní produkování protilátek.

Výzkumníci objevili typ nanolátek Ty1, které se připevňují k těm částem jeho šípovité bílkoviny, jež se spojí s receptorem ACE-2 a se zvýšenou účinností zabrání pronikání viru do buněk organismu.

Vědci sdělili, že objevené nanolátky jsou značně menší než obyčejné protilátky, jednodušší a rentabilnější pro výrobu, a že mohou být rovněž adaptované člověkem.

Kdy se podaří zastavit koronavirus?

Zastavit šíření koronaviru se podaří v průběhu roku s pomocí účinných vakcín, míní vedoucí laboratoře Ústavu molekulární genetiky Ruské akademie věd, doktor biologických věd Konstantin Severinov.

Poznamenal, že rychlost vývoje vakcín je taková, že „schválené a účinné stačí k zastavení šíření choroby“.

„Z 7,8 miliardy obyvatel planety onemocnělo méně než 26 milionů, mnozí se již zotavili. Vakcína bude zřejmě prostředkem, který zastaví infekci, ale léky s přímým účinkem proti ní nebudou. Stane se to nejspíš do roku,“ řekl Severinov v rozhovoru pro list Parlamentskaja gazeta.

V Rusku byla zaregistrována první vakcína na světě pro prevenci covid-19. Byla vyvinuta v Ústavě epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji a bude vyráběna spolu s Ruským fondem přímých investic.