Vědci použili data Univerzity Johnse Hopkinse a ukázali, že z evropských zemí mají nejnižší úmrtnost v Německu, Rakousku, Česku, Polsku, Slovensku a Finsku. Nepřevyšuje 4 %. Nejvyšší ukazatelé úmrtnosti (nad 10 %) mají v Belgii, Francii, Itálii a Velké Británii.

Vědci předpokládají, že některé potraviny konzumované v těchto zemích dokáží ovlivnit úmrtnost na covid-19. „Potraviny se silným antioxidačním účinkem nebo aktivností proti ACE2 (pozn. bílkovina, „bod vstupu“ SARS-CoV-2 do buňky) jako je syrové nebo kyselé zelí konzumují hlavně v evropských zemích, kde mají nízkou úmrtnost, v Koreji a na Tchaj-wanu, a dají se považovat za skupinu s nízkou úmrtností,“ napsali autoři průzkumu.

„Dnes je obtížné vyvíjet teorie, protože SARS-CoV-2 je nová infekce,“ řekla v rozhovoru pro ruský list Izvestija vědecká pracovnice oddělení prevenční a rehabilitační dietologie z Ústavu stravování a biotechnologie Julia Čechoninová. „Přímý vliv stravování na průběh covid-19 není možný. Žádná, ani ta nejužitečnější potravina nemá protivirovou aktivnost. Strava ale může ovlivnit imunitu, na které závisí odolnost vůči této infekci,“ uvedla expertka.

Experti rovněž sdělili, že aby strava měla vliv na imunitní systém, potřebuje člověk několikaletou určitou dietu.

Ukazatelé imunity se nedají změnit za týden nebo měsíc. Vcelku přispívá dieta bohatá na vitamíny a antioxidační látky k vytvoření adekvátní imunity, udržení zdravé váhy, a může být také faktorem zotavení a příznivého průběhu koronavirové infekce.