
„Zatím se nemůžeme spojit s Marií Kolesnikovou (pozn. členka prezidia koordinační rady), Ivanem Kravcovem (pozn. výkonný sekretář) a Antonem Rodněnkovem (pozn. tiskový mluvčí),“ praví se ve zprávě tiskové služby.
Některá běloruská média dříve informovala, že Kolesniková byla údajně unesena neznámými osobami v centru Minsku.
Minská policie prověřuje informace o údajném únosu jedné z vedoucích postav běloruské opozice, Marie Kolesnikové, sdělila Sputniku mluvčí minského městského výkonného výboru.
„Prověřujeme tuto informaci,“ řekla mluvčí.
Kolesniková je členka prezidia koordinační rady běloruské opozice.
Zástupci běloruské opozice, kteří nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb, oznámili založení koordinační rady na předání moci. Běloruská generální prokuratura zahájila trestní stíhání podle článku zákona, jenž stanoví trest odnětí svobody na dobu do pěti let, č. 361 Trestního zákoníku Výzvy k akcím, jež mají uškodit zájmům národní bezpečnosti Běloruské republiky. Prokuratura sdělila, že činnost koordinační rady má za cíl uchopení moci a poškození národní bezpečnosti Běloruska. Opoziční rada ale tvrdí, že všechny její cíle a způsoby jsou legitimní a zakládají se na běloruské ústavě.
Masové protestní akce začaly po celém Bělorusku 9. srpna po prezidentských volbách, ve kterých zvítězil současný běloruský lídr Alexandr Lukašenko, podle dat Ústřední volební komise získal 80, 1% hlasů. V prvních dnech byly protesty potlačovány policií, proti demonstrantům byl nasazen slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté pořádkové orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních dat bylo v prvních dnech zadrženo přes 6,7 tisíce lidí. Běloruské ministerstvo vnitra sdělilo, že během nepokojů byly zraněny stovky lidí, z toho přes 130 příslušníků pořádkových orgánů. Úřady oficiálně potvrdily smrt tří protestujících.