Zeman prohlásil, že je překvapen pokusy řady západních politiků spojit situaci kolem Navalného s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Dodal též, že vysvětlení incidentu je v zájmu všech zemí včetně Ruska.

Německá kancléřka Angela Merkelová dříve uvedla, že otázky plynovodu Nord Stream 2 a případu Navalného je třeba posuzovat samostatně. Řada politiků v Německu nicméně vyzývala k pozastavení nebo dokonce ke zrušení projektu Nord Stream 2. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov rovněž poznamenal, že projekt Nord Stream 2 je komerční, je realizován v zájmu energetické bezpečnosti celého evropského kontinentu. Výzvy některých německých poslanců k jeho zastavení kvůli situaci s Navalným jsou podle něj emotivními výroky, které nejsou založeny na žádných faktech.

Během rozhovoru se Zemanem došlo také na téma nedávné návštěvy ČR Mika Pompea, během které americký ministr zahraničí doporučil českým politikům, aby nespolupracovali s Ruskem a Čínou v takových strategických oblastech, jako je jaderná energie. Zeman označil takové chování za drzost.

„Já to pokládám za drzost, a když jsem mluvil s panem Pompeem, tak jsem říkal, že jsme suverénní země a že si budeme sami rozhodovat o tom, jaké firmy, ať už domácí nebo zahraniční, se budou účastnit tendru. A tendr samozřejmě vyhraje ten, kdo předloží nejlepší nabídku, “ řekl Zeman.

Zeman ohledně situace v Bělorusku prohlásil, že považuje za nutné přepočítat hlasovací lístky v prezidentských volbách, které proběhly v zemi 9. srpna. Tento postup podle Zemana musí probíhat pod mezinárodním dohledem.

Protesty v Bělorusku

Hromadné protestní akce opozice začaly po celém Bělorusku 9. srpna po volbách prezidenta, v nichž podle údajů Ústřední volební komise zvítězil už pošesté Alexandr Lukašenko, který získal 80,1 % hlasů. Opozice však tvrdí, že ve volbách zvítězila Světlana Tichanovská, a nikoli Lukašenko.

V prvních dnech byly protestní akce potlačovány silovými orgány, proti demonstrantům, kteří s výsledky voleb nesouhlasili, policisté používali slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a gumové projektily. Později bezpečnostní složky přestaly mítinky rozhánět a používat silové metody. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo přes 6,7 tisíce lidí. Jak oznámilo běloruské ministerstvo vnitra, v průběhu nepokojů byly zraněny stovky lidí, mj. přes 120 policistů. Úřady také nahlásily smrt tří demonstrantů.