Autoři studie vyvrátili dvě tradiční teorie, jimiž vědci vysvětlovali zánik civilizace původních obyvatel Velikonočního ostrova. Podle jedné z nich utrpěli domorodci nadměrnou exploatací přírodních zdrojů, a podle druhé příchodem Evropanů.

Hlavní příčinou zániku civilizace ostrovanů byly dlouhodobé změny podnebí, které ovlivnily jejich schopnost produkce potravin, soudí vědci. Došlo k tomu kvůli postupnému snížení objemu srážek.

Ostrované se pokusili přizpůsobit změnám klimatu, tvrdí výzkumníci. Právě kvůli tomu se postupně změnila jejich společnost ze složitě uspořádané, která stavěla obrovské sochy, na jednodušší agrární společnost.

Velikonoční ostrov, čili Rapa Nui, je znám díky moai – kamenným sochám rozmístěných po celém ostrově. Je součástí světového dědictví UNESCO.

Tajemství soch moai

Skupina archeologů a pedologů z USA, Nového Zélandu a Chile zjistila, že staří Polynésané stavěli na Velikonočním ostrově kamenné sochy moai, protože věřili, že sochy pomohou zachovat úrodnost půdy. Patřičná zpráva pro tisk byla zveřejněna na portálu Phys.org.

Vědci prozkoumali dvě monolitní sochy postavené u sopky Rano Raraku ve východní části ostrova. Podle slov autorky studie Jo Anne Van Tilburg našli vědci vědecké důkazy toho, že cílem postavení soch bylo zvýšení úrodnosti půdy na ostrově.

Chemická analýza půdy u kráteru Rano Raraku v jejím složení ukázala vysokou koncentraci tak důležitých chemických prvků, jako jsou fosfor a vápník. To zase vědcům umožnilo učinit závěr, že úpatí sopky bylo pro místní obyvatele nejen zdrojem kamene, ale i plodné půdy nezbytné pro úspěšné zemědělství. Výzkum přitom ukázal, že ve starověku se v této oblasti skutečně pěstovala řada kultur.

„Naše vykopávky rozšiřují představu o sochách moai a dávají na srozuměnou, že to, co se nám zpočátku zdá čímsi samozřejmým, nebývá nikdy tím, čím se zdá být,“ řekla v závěru Jo Anne Van Tilburg.