Z předsedy Senátu Miloše Vystrčila se stal národní hrdina. Konkrétně řečeno, stal se hrdinou pro tu část národa, která prahne po novém Havlovi. Zalíbil se jim tím, že jel na Tchaj-wan a bylo mu jedno, jestli je to v zájmu České republiky nebo ne. A ten projev s Kennedyovým zvoláním, to byla třešinka.

Vystrčil se možná vidí předním politikem naší země a hlavním demokratem. Přitom mu vůbec nevadí, že jedná proti zájmům České republiky. Prezident země, premiér, ministr zahraničí mu nedoporučili jet na Tchaj-wan. A on se tam vydal. Tím vyprovokoval Čínu. Dobře, to už každý ví. Ale šéf Senátu si dovolil víc.

Miloš Vystrčil pozval předsedu tchajwanského parlamentu Jou Si-kchuna na návštěvu Česka. Řekl po setkání s ostrovní prezidentkou Cchaj Jing-wen a ministrem zahraničí Josephem Wuem. Tím předseda české horní komory zadělal naší zemi na další problém. A teď si položme rétorickou otázku: konzultoval pozvání s panem prezidentem Zemanem nebo předsedou vlády Babišem? Odpověď všichni známe.

Vystrčil si vytváří vlastní pískoviště, na kterém si plácá líbivé bábovičky. Říká jim demokratické hodnoty. Pravda může být jinde. Spíš to vypadá, jako by si budoval pověst demokratického politika, nástupce Havla. Proč? Třeba proto, aby měl dobrou startovní pozici pro příští prezidentské volby. Zapomeňte na generála Pavla, je tu obhájce demokracie Vystrčil.

„Pokud bude ODS v době prezidentských voleb nejpopulárnější pravicovou stranou a Miloš Vystrčil se do té doby něčím zásadním nezkompromituje, tak může mít docela velkou šanci na úspěch. Ale samozřejmě, velmi bude záležet i na celkové společenské atmosféře v době voleb," řekl serveru Aktuálně.cz politolog Lubomír Kopeček. A je vymalováno.

Pikantní je, že média hlavního proudu přináší informaci, že nadšení lepšolidé chtějí přivítat Vystrčila na letišti v Kbelích. Na Facebooku byla založena událost Přivítání delegace z Tchaj-Wanu. Na ní se zaregistrovalo přes tisíc lidí, účast slíbila bezmála stovka.

O nadšení z předsedy Senátu u lepšolidí a prezidentských ambicích Miloše Vystrčila Sputnik hovořil se známým politologem Tomášem Doležalem.

„Takzvané liberálně demokratické strany a spřátelené organizace a média mají v souvislosti s tchajwanskou cestou novou ikonu, čas ukáže, zda půjde o dlouhodobý jev. Není to vyloučené,“ říká známý expert.

Objevily se názory, že M. Vystrčil by se mohl ucházet o prezidentskou funkci. Co si o tom myslíte?

„Považuji to za poměrně reálné, jakkoli do řádného termínu prezidentské volby zbývá ještě docela dost času a proměnných, které mohou jak podobu prezidentských nominací, tak i samotný výsledek této volby, je mnoho. Ale v tuto chvíli je Miloš Vystrčil potenciálním relevantním kandidátem," míní pan Doležal.

Jaké má Miloš Vystrčil šance v prezidentských volbách uspět?

„Závisí na více okolnostech. Na prvním místě je to konečná podoba pole kandidátů, od té se bude odvíjet všechno další. A onu podobu pak ovlivní veškeré důležité politické děje a události v letech 2020 až 2022, zejména pak výsledky sněmovních voleb a následná podoba vlády a vládní většiny. Protože dohoda o podpoře určitého konkrétního (popř. stranického) kandidáta může být právě i součástí koaliční dohody po volbách do Sněmovny v roce 2021.

Nejvíce bude záležet na tom, zda se ‚liberálně demokratická´ politická fronta (okolo ODS, TOP 09 ,STAN ,KDU-ČSL a Pirátů) dokáže sjednotit na podpoře jednoho prezidentského kandidáta již v prvním kole volby. Doposud se tak nikdy nestalo, a bylo to druhým nejpodstatnějším důvodem dvojího vítězství Miloše Zemana.

Tím prvním bylo to, že ‚sociálně-konzervativní´ tábor takticky velmi dobře nepostavil žádného relevantního kandidáta kromě právě Miloše Zemana. Je to hlavně zásluha KSČM. Kdyby ta svého kandidáta v roce 2013 postavila, Miloš Zeman by se tehdy ani nedostal do druhého kola a prezidentem už by se nikdy nestal. Naopak v ‚liberálním´ táboře byl vždy přetlak kandidátů, stranické a osobní ješitnosti a animozity vždy zvítězily nad chladnou strategickou úvahou. I nyní se již ‚do hry´ přihlásili minimálně generál Pavel a Michael Kocáb. A tento přetlak opakovaně vygeneroval situaci, kdy se do druhého kola nikdy nedostal nejsilnější liberální kandidát, respektive ten kandidát, který by měl reálnou šanci Miloše Zemana  porazit. Což by byl v roce 2013 zcela jistě Jiří Dienstbier a v roce 2018 (s velkou pravděpodobností) Pavel Fischer či Michal Horáček.

Jistou nevýhodou a handicapem Miloše Vystrčila by mohl být i faktor ‚Fischer´, tj. velmi brzké až předčasné zahájení kampaně, jako se tomu stalo před volbou v roce 2013, kdy Jan Fischer , tehdy považovaný za velkého favorita, vedl kampaň více než rok a těsně před cílem mu ‚došel dech´,“ říká politolog.

Opravdu je na tom česká politika tak bídně, že k popularitě stačí podpořit asijské separatisty?

„Na této věci považuji za nejsmutnější něco jiného. Hlavně to, že Miloš Vystrčil svým jednáním zcela popřel základní principy české ústavy, dělby moci a demokracie založené na respektu k výsledkům svobodných voleb a z nich vzešlých institucí a jejich rozhodování. Principy, kterými se on a další zaklínají jen tehdy, když se jim to hodí. Nyní je pošlapali, když se arogantně vzepřeli oficiální zahraniční politice České republiky, která má být formulována a vykonávána pouze k tomu kompetentními aktéry s příslušným ústavním a volebním mandátem. De facto vyhlásil neposlušnost a vzpouru demokraticky ustavené exekutivě, kterou v tomto ohledu tvoří prezident republiky, předseda vlády (a vláda jako celek) a ministerstvo zahraničních věcí v čele s jeho ministrem. A přeneseně miliony voličů, které reprezentují. Těm všem Vystrčil obrazně ukázal zadní část těla. Což je možná ještě horší než ekonomické škody, které cesta způsobí některým našim podnikům a občanům.

Vystrčilova svévolná cesta také neguje mnohé dlouholeté a tradiční zásady mezinárodního práva založené na ideji suverenity států jako jeho základních aktérů. Tím, že se rozhodl za oficiálního reprezentanta Číny a suverénní samostatný stát de facto ‚vyhlásit´ Tchaj-wan, otevřel Pandořinu skříňku. Vrcholní čeští politici už odteď nikdy nebudou moci věrohodně protestovat proti nejrůznějším cestám na Krym, do tzv. Doněcké republiky, na Severní Kypr – ani proti jakémukoli jednání, které bude legitimizovat útvary, jako jsou třeba tzv. Podněsterská republika, Abcházie anebo Jižní Osetie a mnohé další. A budou moci jen mlčet, až někdy, hypoteticky, vyjede předseda čínského parlamentu do Mnichova za Berndem Posseltem a bude s ním projednávat otázky čínsko-českých vztahů," říká politolog Tomáš Doležal.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.