K vypuštění z kosmodromu Ťiou-čchüan byla použita nosná raketa Šen-ťien 2F (či Dlouhý pochod 2F). Uvádí se, že loď bude nějakou dobu létat na oběžné draze a pak se vrátí na Zem.

„Přístroj je určen k testování technologií opakovaného použití během letů a poskytování technologické podpory při mírovém osvojení vesmíru,“

uvádí se ve zprávě.

V červnu Čína z Ťiou-čchüanu vypustila tři družice, které na oběžnou dráhu dopravila raketa Dlouhý pochod 2D. Mezi dotyčnými stroji byla i Gaofen-9, tedy družice dálkového průzkumu Země, která má být používána pro pozorování povrchu a územní plánování, posuzování vhodnosti zemědělské půdy, posouzení potenciální úrodnosti a také na předpovídání přírodních katastrof a snížení jejich potenciálních dopadů. Společně s tím může družice poskytovat informační podporu při realizaci velkých národních projektů, jako je iniciativa Nová hedvábná stezka a modernizace národní obrany.

Další úspěchy

Ve druhé polovině července Čína vypustila svou první kosmickou sondu na průzkum Marsu Tianwen-1 (Otázky k nebesům 1). Stroj s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem vynesla do vesmíru raketa Dlouhý pochod 5, která startovala z kosmického střediska Wen-čchang. Podle předběžných výpočtů kosmické sondě potrvá sedm měsíců, než se k Marsu dostane.

Čínská mise předpokládá vystoupení na oběžnou dráhu Marsu, přistání a pohyb po povrchu planety. První údaje sonda na Zemi předá v roce 2021. V případě úspěchu vědci dokáží prozkoumat atmosféru, reliéf, geologické charakteristiky a specifika magnetického pole, což pomůže k získání klíče k vyřešení záhady původu a evoluce rudé planety a celé Sluneční soustavy.

Zároveň hlavním cíle mise je nalezení na Marsu možných příznaků života a také pomoc vědcům v pochopení, jestli se podmínky na planetě mohou v budoucnu změnit tak, aby byla obyvatelná lidmi.