„Vyslovilo se pro to (proti omezením) především Německo, jehož podpořily Francie a Itálie,“ uvádí deník.

V článku se podotýká, že se předáci těchto zemí pokouší „nechat kanály pro dialog otevřené“.

Četné státy EU včetně Polska a baltských zemí zaujímaly jiný postoj a trvaly na zařazení Lukašenka na sankční seznam. Většina evropských zemí neuznala výsledky nedávných voleb prezidenta Běloruska a vyjádřila znepokojení nad protestními akcemi, které po volbách začaly.

Stálý zástupce USA v OBSE James Gilmore je toho názoru, že západní země se mají pokusit běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka přemluvit, aby se dobrovolně vzdal moci.

„Co musíme udělat právě teď, je přesvědčit Lukašenka, že za daných okolností nemůže být prezidentem země,“ řekl americký diplomat v rozhovoru pro Foreign Policy.

Opozice vyzývá k dialogu

Koordinační rada běloruské opozice vyzvala k dialogu prezidenta Alexandra Lukašenka, oznámila nedávno tisková služba rady. 

„Koordinační rada pokračuje ve své činnosti, žádáme ale, aby byl nátlak zastaven. Vyzýváme k dialogu a k urovnání reálně nazrálých konfliktů a hrozeb,“ uvádí se ve zprávě opozice na Telegramu. Rada připomenula, že vůči členům jejího vedení Olze Kovalkovové a Sergeji Dylevskému bylo učiněno další soudní rozhodnutí o administrativním zatčení na dalších 15 dnů. Kovalkovová a Dylevskij si odpykávají desetidenní trest za uspořádání neschválené protestní akce. Rada zdůrazňuje, že dialog je „jediné správné rozhodnutí za vzniklé situace a jediné možné východisko z politické krize“.

Protesty v Bělorusku

Hromadné protestní akce opozice začaly po celém Bělorusku 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž podle údajů Ústřední volební komise zvítězil už pošesté Lukašenko, který získal 80,1 % hlasů. Opozice se domnívá, že zvítězila Světlana Tichanovská, a nikoli Lukašenko.

V prvních dnech byly akce potlačovány silovými rezorty, proti demonstrantům, kteří nesouhlasili s výsledky voleb, byly používány slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a gumové projektily. Později bezpečnostní složky přestaly mítinky rozhánět. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo přes 6,7 tisíce lidí, v průběhu nepokojů byly zraněny stovky lidí, mj. přes 120 příslušníků bezpečnostních složek. Úřady oznámily smrt tří demonstrantů.