Poté, co si Fiala přečetl projev senátora Vystrčila před tchajwanským Legislativním dvorem, napadlo ho, že pokud by někdo uděloval ocenění typu „fraška roku“ či „morální kýč roku“, získal by jej nepochybně právě pan Vystrčil.

„Kdyby to ale nepoškozovalo zájmy České republiky, tak bych se nad tím od srdce zasmál a pobavil,” doplnil Fiala.

Vystoupení vrcholového českého politika na půdě vrcholové politické instituce de iure neexistujícího státu je však podle něj důležitým symbolickým výkonem zpochybňujícím „oficiální pozici České republiky, že uznává jednu Čínu, tedy že Tchaj-wan je součástí Čínské lidové republiky”.

Co se týče obsahu samotného projevu, Fiala považuje za „opravdový vrchol nevkusu a trapnosti” to, že Vystrčil ve svém proslovu odkázal na vystoupení bývalého prezidenta USA Johna Fitzgeralda Kennedyho v Berlíně z roku 1963 a prohlásil se po jeho vzoru za „Tchajwance“.

„JFK byl politicky a osobnostně poněkud jiná váhová kategorie než při vší úctě pan Vystrčil, kterého do Senátu zvolilo cca. osm tisíc občanů,” argumentuje Radim Fiala.

Politik se ve svém příspěvku také dotkl dilematu nekonzistentnosti veřejného pranýřování daného neochotou se vymanit z jednostranného pohledu na věc.

„Zdeňku Ondráčkovi z KSČM někteří vyčítali návštěvu mezinárodně neuznané Doněcké republiky. Proč ti samí nekřičí, když nelegitimní mezinárodně neuznaný Tchaj-wan navštíví Vystrčil?” ptá se Fiala.

Politik vzhledem k tomu dospívá k závěru, že „celé to také dokazuje nejen zbytečnost, ale dokonce i škodlivost Senátu”.

„Kapři si ale svůj rybník nevypustí…” uzavřel celou věc místopředseda SPD Radim Fiala.

Vystrčilova cesta na Tchaj-wan

Svůj záměr oficiálně navštívit Tchaj-wan oznámil předseda Senátu Miloš Vystrčil v červnu. Cestu pak schválil Organizační výbor Senátu České republiky. Předsedu Senátu měla doprovázet devadesátičlenná delegace.

„Jsem přesvědčen, že je to správné z hlediska hospodářského a ekonomického i z hlediska toho, jak se mají k sobě demokratické země chovat,“ řekl Vystrčil.

Vystrčil odletěl na Tchaj-wan 29. srpna a vrátí se 5. září. S jeho cestou však nesouhlasí Čína ani někteří čeští političtí činitelé, včetně premiéra Andreje Babiše, ministra zahraničí Tomáše Petříčka a prezidenta Miloše Zemana. Přednedávnem se k tomu vyjádřil i ministr vnitra Jan Hamáček, který zpochybnil ekonomický význam této cesty a upozornil na diplomatická rizika ve vztazích s Pekingem.