Nikdy bych nevěřila, že mě jednání sněmovny dokáže rozplakat. Sněmovna nedávno lhostejně a arogantně přešla možnost pomoci paní Michalákové zachránit dva české občany ze spárů cizího sociálního systému. A dnes přišla odveta. Barnevern chce zrušit kontakt matky s dětmi a chce jí zbavit rodičovských práv. 

Sračky Babiše

„Návrh úřadu v Nedre Eiker považuji za naprosto překvapivý a navrhovaná opatření jsou podle mého soudu zcela neadekvátní současnému stavu podmínek v biologické rodině,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Za svůj rezort budu koordinovat kroky směřující proti nedůvodnému prosazení navrhovaných opatření,“ dodala. Podrobnosti ZDE.

A já říkám – jsou to zase jen slova, slova, slova. Ne náhodou tohle přitvrzení přichází poté, co sněmovna odmítla podpořit unsnesení navrhované paní poslankyní Chalánkovou. Měli jsme šanci ukázat, že české občany ochráníme a cizímu státu je nevydáme. Měli jsme šanci ukázat, že se naše politická moc umí poprat o práva svých občanů. Naši poslanci ale něčeho takového nejsou schopni. Ustrašeně, s čepicí v ruce, klepou potichu na dveře příslušných orgánů v Norsku a diví se, že je tam nikdo nebere vážně.

Tady najdete hlasování poslanců na podporu tvrdšího vyjednávacího postoje České republiky směrem k Norsku. Ti poslanci, kteří hlasovali proti, odmítli defacto pomoc českým občanům. Dobře si přečtěte jejich jména.

Je mi z takových poslanců do pláče. Kde se v nich bere ta lhostejnost, slabost a ubohost? Když to usnesení před pár dny neprošlo, tekly mi po tváři slzy hořkosti a bezmoci. A nestydím se za to. Ve sněmovně mají sedět lidé se srdcem a hlavou na správném místě. Lidé, kteří budou schopni vidět za roh. Lidé, kteří budou hájit zájmy mé a mé země. jak jim po něčem takovém můžeme věřit? Neumí udělat ani to nejnutnější minimum pro dva malé chlapce, kteří byli vyrváni ze své rodiny.

Včera začala opět jednat sněmovna. A zase nám ukázala totální ignoraci. Fakt máme strach z nekontrolovatelného přílivu uprchlíku. Chceme vědět, jak vláda bude problém řešit. Potřebujeme informace. A naši vládu a poslance maximálně podpoříme, pokud bude dobře hájit naše zájmy. Ale ztrácím naději… Poslanci svým hlasováním odmítli projednávat problematiku kvót. Odmítli požadavek na informace od vlády. Co si o tom jako občané máme myslet? Jak máme našim politikům věřit? Pár jsem jich navštívila a jako občan jsem ventilovala své obavy – a nebyla jsem sama. Dostalo se nám ubezpečení, že naše vláda si rizika uvědomuje a plošné kvóty odmítá.

Proč tedy nevyužije možnosti, aby nás o svém pevném postoji na jednání sněmovny informovala? Proč se vláda bojí na půdě sněmovny sdělit jasné informace? Jsem z jednání poslanců vládní koalice smutná a přestávám se v této zemi cítit bezpečně. Místo toho, aby se vláda pokusila na pevném postoji získat politické body – protože my vládě takovou výhodu za pevný postoj nabízíme – zase se ustrašeně někde krčí v koutku a vypadá to, že si zase připravuje půdu na obhajobu slabého a ustrašeného postoje. Takže EU si dupne a my se z toho víte co.

Nechci takové politiky znovu volit – poslanci mají vládu kontrolovat. Jistě byli všichni poslanci zavaleni různými maily, dopisy a žádostmi. Znali obavy veřejnosti. Chceme, aby nás vláda chránila a žádali jsme slušné poslance o jasný postoj. Poslanci nám nyní ukázali, že vládu kontrolovat nehodlají a jsou připraveni ji krýt v jejich případných slabých postojích.

Toto hlasování vám ukáže, kteří poslanci umožnili vládě nepodat jasné vysvětlení k problematice kvót. Kdo hlasoval proti, nechce, aby občané věděli!

Zdánlivě tyto dvě hlasování spolu nesouvisí – ale já myslím, že velmi. Když stát není schopen ochránit dvě malé české děti, jak ochrání celou Českou republiku? Přemýšlejme!

Zdroj: Blog autorky