Sputnik: Čínský ministr zahraničí označil krok předsedy Vystrčila za „překročení červené linie“, což uvedl během své návštěvy v Německu. Před několika dny Čína označila cestu na Tchaj-wan za porušení své suverenity, a dokonce zazněla slova, že Vystrčil za to „zaplatí vysokou cenu“. Stávaly se dříve podobné incidenty s jinými státy? Jak lze brát varovná slova na adresu Vystrčila?

Jaroslav Bašta: Obávám se, že v posledních bezmála 50 letech nenajdeme k návštěvě druhého nejvyššího představitele státu na Tchaj-wanu analogii. Politika jedné Číny představuje základ vztahů Evropské unie a ČLR. Čínská reakce souvisí se stále se zhoršujícími vztahy s USA, takže Vystrčilovu návštěvu považují za zkušební balonek, jak toto nepřátelství pomocí spojenců Spojených států přenést na další nebezpečnější úroveň.

Existují podle Vašeho názoru paralely ve scénářích zhoršení vztahů s Ruskem a současné situace v jednání předsedy Senátu ohledně Číny?

Tyto paralely představují základní ideologii současné české „liberálně demokratické“ opozice. Pan primátor Hřib se angažuje v obou směrech (vypovězení smlouvy s Pekingem, odstranění památníku maršála Koněva, přejmenování náměstí Pod kaštany), scénář je v obou případech stejný - zaútočit na hodnoty, které RF a ČLR považují za klíčové. Pro Rusko jde o Velkou vlasteneckou válku, v případě Číny o celistvost země. Tito politici se snaží zapojit ČR do nové studené války.

Českou zahraniční politiku reprezentují osobnosti, které k tomu nebyly bezprostředně zmocněné (Zdeněk Hřib, Ondřej Kolář a Pavel Novotný). Jedná se podle Vás o jistou slabinu českého ministerstva zahraničí nebo je to záměrná politika?

Jde o záměrnou politiku. Pan ministr Petříček až do svého jmenování na místo svého dlouholetého nadřízeného M. Pocheho byl komunálním politikem, ideově ze stejné líhně jako ti tři Vámi jmenovaní. Podle toho činnost ministerstva zahraničí vypadá.

Na rozdíl od České republiky Francie udržuje dlouhodobé partnerství s Čínou. Německo se drží stejné linie a bylo největším obchodním partnerem Číny v roce 2018. Proč tomu tak je a Česká republika neprokazuje stejný pragmatismus? Může to být dáno tím, že v zahraniční politice Česku nezbývá nic jiného než obhajovat lidská práva a naplňovat převážně poslání Václava Havla?

Francie a Německo hájí své vlastní politické a ekonomické zájmy, takže jejich zahraniční politika je realistická a pragmatická. Česká republika své ekonomické zájmy nedefinovala a samostatnou zahraniční politiku nemá. Řekl bych, že jsme stát, jehož zahraničně - politické fungování ruku v ruce řídí neziskové organizace a komunální politici. To nedopadne dobře.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.