Je mezi nimi také slib pokračovat v dodávkách Tchaj-peji zbraní na ochranu před ČLR, přičemž kvantita a kvalita zbraní záleží na stupni hrozby pocházející z Pekingu.

Zlepšení čínsko-amerických vztahů a prohlubování spolupráce na začátku 80. let Tchaj-pej znepokojovalo, a výsledkem je zmíněné poselství.

O existenci „šesti záruk“ bylo známo už dávno – Tchaj-wan je považuje za základ své bezpečnosti. Oficiálně však byla existence tohoto dokumentu uznána a jeho obsah zveřejněn poprvé, a samotný okamžik zveřejnění této informace byl podle všeho zvolen nikoli náhodou.

V posledních týdnech se o ostrovu ve světovém politickém zpravodajství mluví mnohem častěji než obyčejně.

Prakticky současně s publikací odtajněných dokumentů Spojené státy oznámily nový ekonomický dialog s Tchaj-pejem. Jeho cílem je upevňování dvoustranných styků a podpora v podmínkách „rostoucího nátlaku ze strany Pekingu“.

Kromě toho ostrov navštívilo několik představitelů cizích států. Ministr zdravotnictví USA Alex Azar se stal nejvyšší oficiální osobou USA, která navštívila Tchaj-wan za 41 let. Jeho návštěva se konala začátkem srpna.

A v těchto dnech vypukl skandál mezi Čínou a Českem, protože na ostrov přicestovala celá česká delegace v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, druhou po prezidentovi osobou státu. Ve složení delegace byli také primátor hlavního města Prahy, sedm senátorů, řada významných vědců a podnikatelů.

Ve svém projevu v parlamentu Tchaj-wanu pronesl Vystrčil sakramentální slova: „Jsem Tchajwanec.“

Peking přivírá oči nad neformálními styky ostrova s jinými státy, ale ostře reaguje na oficiální kontakty. Není divu, že demarše Čechů vyvolala velmi ostrou reakci ČLR. Vystrčila varovali, že zaplatí „velkou cenu“ za podobné akce.

Je zajímavé, že jiné orgány moci České republiky – prezident a ministerstvo zahraničí – Vystrčilovu návštěvu na Tchaj-wanu odsoudily, zato dostala jeho iniciativa vřelou podporu Spojených států, mj. osobně ministra zahraničí Mikea Pompea. Potvrzuje to, že za Vystrčilovou návštěvou Tchaj-peje stojí právě Američané.

Ve vojenské oblasti je také neklid.

V srpnu americká vláda schválila prodej Tchaj-wanu 66 stíhaček F-16V. Celková hodnota transakce činí kolem osmi miliard dolarů. Tchaj-pej kromě toho oznámil, že plánuje koupit od Washingtonu podvodní mořské miny a rakety s plochou dráhou letu. Hsiao Bi-khim, faktická velvyslankyně Tchaj-wanu ve Spojených státech, prohlásila, že její země narazila na „problém ohrožující její existenci“.

V zásadě to všechno zapadá do obvyklé americké taktiky: geopolitický nepřítel – a pro nynější americkou administrativu je ČLR hlavním nepřítelem – se všemožně provokuje v naději vyvést ho z míry a pobídnout k nepromyšleným a chybným krokům.

Otázka je, jak daleko je ochoten Washington zajít.

Tchaj-wan je pro Čínu více než jen problém separatismu.

Jak je známo, až do 70. let zastupovala ostrovní republika Čínu na mezinárodní scéně, až na členství v Radě bezpečnosti OSN. Teprve v roce 1971 bylo toto místo předáno ČLR, a Tchaj-wan se změnil ve státní útvar, který uznává většina zemí včetně USA za součást Číny.

V těchto dnech hlavní diplomat Ministerstva zahraničí USA pro východní Asii David Stilwell podotkl, že poslední rozhodnutí neznamenají odstoupení USA od politiky jedné Číny, je to ale součást „značných korekcí“ této politiky.

Zákonitě vzniká otázka, jestli Američané nehodlají udělat zpětnou rošádu a uznat Tchaj-wan za „skutečnou“ Čínu?

Ještě před několika lety bylo něco podobného naprosto nemožné, ba prostě nemyslitelné. Vždyť podobné rozhodnutí Washingtonu by určitě mělo pro region a pro celý globální systém nanejvýš ničivé následky.

Jde ale o to, že svět vstoupil do období rozsáhlých změn, a Spojené státy ztrácí nezvratně své pozice, možnosti a vliv.

A Donald Trump už nejednou dokázal činy, že je připraven překročit jakékoli červené čáry, protože nevidí nutnost zachovávat status quo a mezinárodní dohody, když to může být pro jeho zemi výhodné.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.