„Dnes musíme reagovat především na vnitřní i vnější výzvy. A to druhé ve větší míře předurčuje to první. Přesto chci říci, že jsme první nápor vydrželi. <...> Je pozorována určitá politická konfrontace, ale můžeme říci, že její úroveň a intenzita je již mnohem nižší,“ řekl ministr zahraničí na setkání se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem.

Podle jeho slov pomáhá vyrovnaná pozice Moskvy vyhnout se otevřeným zásahům zvenčí do situace v Bělorusku, umožňuje ji převést do klidnějších kolejí a také navázat dialog s veřejností.

V Moskvě probíhají rozhovory mezi ministry zahraničí Běloruska a Ruska. Toto je Makejeho první návštěva po prezidentských volbách v republice.

Bogdan Bezpalko, člen Rady pro mezietnické vztahy při prezidentovi RF, uvedl, že ministři zahraničí budou pravděpodobně diskutovat o přípravách k příjezdu Alexandra Lukašenka do ruského hlavního města. Přesné datum návštěvy ještě nebylo dohodnuto. Kromě toho ve čtvrtek navštíví ruský premiér Michail Mišustin Minsk.

Protesty v Bělorusku

9. srpna se v Bělorusku konaly prezidentské volby, v nichž podle Ústřední volební komise zvítězil Alexandr Lukašenko s 80,1 procenty hlasů. Jeho hlavní rivalka Světlana Tichanovská získala 10,12 procent hlasů.

Opozice tyto výsledky neuznala a oznámila vytvoření koordinační rady pro předání moci. Samotná Tichanovská se rozhodla opustit zemi a odjela do Litvy. Podle slov jejího zmocněnce neměla bývalá prezidentská kandidátka jinou možnost.

Kvůli prezidentským volbám začaly v zemi velké nepokoje. Demonstranti každý večer vycházeli do ulic na neschválené protestní akce. V hlavním městě demonstranti stavěli barikády a odmítali se rozejít, při jejich rozhánění policisté používali vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Několik demonstrantů zahynulo, mnoho lidí včetně příslušníků bezpečnostních složek bylo hospitalizováno.

EU oznámila, že neuznává výsledky voleb a zavede sankce. Ruský prezident Vladimir Putin naopak gratuloval Lukašenkovi k vítězství. Putin a německá kancléřka Merkelová si během telefonátu vyměnili názory na dění v Bělorusku. Podle německé strany by se běloruská vláda měla zdržet použití násilí proti mírovým demonstrantům, neodkladně propustit politické vězně a zapojit se do dialogu s opozicí a společností. Ruská strana označila za nepřijatelné jakékoliv pokusy o zasahování zvenčí do vnitřních záležitostí republiky, které vedou k další eskalaci krize.