O plánech ruského premiéra a prezidenta dnes informoval ministr zahraničí Sergej Lavrov, který jedná s běloruským protějškem Vladimirem Makejevem.

„Zítra proběhne návštěva Minsku předsedou vlády Ruské federace Michailem Mišustinem,“ uvedl Lavrov.

Ruský ministr zahraničí dnes také oznámil, že schůzka Vladimira Putina a běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proběhne v nejbližších týdnech. Podle Lavrova to ukazuje, že obě strany chtějí rozvíjet rovnoprávné a oboustranně výhodné vztahy.

„Zdůrazňuje to naše oboustranné nastavení na další rozvoj rovnoprávných a oboustranně výhodných vztahů, také v rámci Svazového státu,“ poznamenal Lavrov.

Dnešní návštěva Moskvy běloruským ministrem zahraničí Vladimirem Makejevem je jeho první cesta do Ruska po běloruských prezidentských volbách, které proběhly 9. srpna. Oba ministři by měli projednat přípravy příjezdu Alexandra Lukašenka do Moskvy. Přesné datum příjezdu Lukašenka zatím není jasné.

Situace v Bělorusku

Na konci srpna byl běloruský velvyslanec ve Španělsku Pavel Pustovoj dekretem prezidenta republiky Alexandra Lukašenka zbaven své funkce a diplomatické hodnosti za nesprávné plnění úředních povinností.

Pustovoj dříve na Facebooku uvedl, že pro mírové řešení situace v republice je nutné přepočítat hlasy v provedených prezidentských volbách.

Je to již druhý běloruský diplomat, který kvůli svým politickým názorům přišel o práci: 24. srpna byl propuštěn Igor Leščeňa, který byl velvyslancem na Slovensku. Během protestů v Bělorusku natočil Leščeňa video projev, v němž odsoudil tvrdé akce bezpečnostních sil a podpořil demonstranty. Poté napsal rezignační dopis.

Masivní opoziční protesty začaly v Bělorusku 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž podle Ústřední volební komise již pošesté zvítězil úřadující běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který získal 80,1 % hlasů. Opozice se domnívá, že volby vyhrála Světlana Tichanovská, a ne Lukašenko. V prvních dnech byly akce potlačeny bezpečnostními silami a proti demonstrantům, kteří nesouhlasili s výsledky, byl použit slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a gumové projektily. Poté donucovací orgány přestaly rozhánět mítinky s použitím síly.

Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo přes 6,7 tisíce lidí. Jak uvedlo běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 130 policistů. Úřady nahlásily smrt tří demonstrantů.