Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že by zopakovala své kroky z roku 2015, kdy otevřela brány do Evropy, což způsobilo migrační krizi.    

Kancléřka Merkelová učinila svá prohlášení na výroční letní tiskové konferenci v Berlíně a uvedla, že „by činila v zásadě stejná rozhodnutí“ poté, byla tázána, zda cítí nějakou lítost za otevření hranic Německa v létě 2015.

Merkelová uvedla, že s žadateli o azyl uvíznutými na hranicích Německa nebo Rakouska „je třeba zacházet jako s lidskými bytostmi“, píše France24.

Podle deníku Merkelová zaznamenala mezi místními po vypuknutí koronaviru „prudký nárůst podpory.“

Přestože Merkelová může mít příznivce mezi dotazovanými, co se týče otázky na zvládnutí koronavirové krize, masová migrace od roku 2015 určitě nebyla populární politika v Německu mezi velkou částí německé veřejnosti.

Opozice vůči migrační politice Angely Merkelové se projevila v rychlém růstu podpory pro stranu bojující proti masové migraci Alternativa pro Německo (AfD), která po federálních volbách v roce 2013 neměla v německém parlamentu žádná křesla, ale po volbách v roce 2017 se stala oficiální německou opozicí.

Po rozhodnutí Merkelové také následoval v roce 2016 teroristický útok v Berlíně, v němž falešný žadatel o azyl Anis Amri zabil tucet lidí a dalších 50 zranil, když se zmocnil nákladního vozidla a projel s ním přeplněným vánočním trhem.

Vraždy mladých žen a dívek migranty jsou také v Německu od roku 2015 významným problémem, přičemž na mezinárodní úrovni se na titulní stránky novin dostávají pouze významné vraždy mladých žen, jako jsou Maria Ladenburgerová a židovská dospívající dívka Susanna Feldmannová.

Německá politika masové migrace ovlivnila také demografické údaje země, přičemž zpráva z počátku tohoto roku naznačuje, že až čtvrtina všech německých obyvatel nyní pochází z prostředí migrantů.

Německý spolkový statistický úřad v červenci uvedl, že nejméně 26 procent německých obyvatel mělo jednoho nebo více rodičů narozených mimo Německo, přičemž obyvatelé tureckého původu jsou největší menšinou, a to 13 procent z celkové populace.

Politiku otevřených dveří Angely Merkelové také odsoudil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který uvedl, že má na svědomí vzestup antisemitismu v Německu.

Začátkem tohoto týdne Szijjártó odsoudil narážky Německa, že v Maďarsku „buje“ antisemitismus, a řekl: „Naši židovští krajané nemají důvod se bát.“

„Jejich kulturní festivaly nevyžadují přítomnost po zuby ozbrojených vojáků, jejich synagogy a hřbitovy byly přestavěny se státním financováním a my jsme byli loni hrdými hostiteli evropských her Maccabi,“ dodal a navrhl německým politikům, aby „ se porozhlédli po svém vlastním dvorku“.