Jak vzpomíná analytik, uskutečnění konkrétních kroků zaměřených na poněmčení českého národa se odehrálo před 80 lety, když 31. srpna 1940 říšský protektor Konstantin von Neurath a státní tajemník K. H. Frank požádali o audienci u Hitlera. „Na ní mu předložili svá memoranda, navrhující úplnou germanizaci českého národa kombinací asimilace ‚vyvolených´ a likvidace ‚nevhodných´,“ upozornil Štefec.

Analytik poté poznamenává, že zřízení protektorátu Böhmen und Mären bylo od začátku považované Němci jen za jakési dočasné řešení české otázky, které by bylo schopné zajistit v Česku klid po dobu války.

„Ovšem rozdíly v názorech na rychlost a metody germanizace ‚Böhmenlandu´ obou zarytých nacistů dospěly do bodu, kdy pouze Hitler mohl učinit konečné rozhodnutí,“ pokračoval Štefec.

Stalo se tak podle analytika začátkem října 1940, kdy nacistický vůdce definitivně schválil plán plošné germanizace českých zemí. „S podmínkou ‚přísného udržování zdání autonomie protektorátu´ byla zahájena jeho realizace v působnosti úřadu říšského protektora,“ konstatoval Štefec.

„Tento plán zůstal základem německé politiky vůči našemu národu po celou dobu války a vítězství Německa by znamenalo definitivní likvidaci českého národa,“ tvrdí analytik.

A touto větou by Štefec rád ukončil svou historickou připomínku, kdyby ale jeho pozorování současného vývoje situace v Evropě a EU ho nepřimělo zvolit poněkud jinou formulaci.

„Tento plán se stal trvalým

základem německé politiky vůči českému národu a jeho realizace je v plném proudu,“ shrnul bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec.