„Evropa zůstane nechráněná, zejména proti americkým sankcím, buď v rámci íránského jaderného programu, nebo projektu Nord Stream 2,“ uvedl Maas v Paříži, kde vystupoval před velvyslanci Francie v zemích Evropy.

Zdůraznil také, že otázky evropské energetické, vnější a obchodní politiky se musí řešit v Evropě. „K tomu také musíme posílit euro jako základní měnu, platební kanály jako INSTEX, a nakonec musíme také popřemýšlet o evropské bance, kde bude probíhat kotace eura,“ poznamenal německý ministr.

Sankce proti plynovodu Nord Stream 2

USA vystupují proti projektu plynovodu Nord Stream 2, protože se snaží vnutit evropským státům dodávky svého zkapalněného zemního plynu.

Koncem minulého roku schválily americké úřady obranný rozpočet, který předpokládá sankce vůči společnostem, které se účastní výstavby plynovodu. Donutilo to švýcarskou Allseas k tomu, aby práci zastavila.

Projekt přitom podporují Německo a Rakousko, které mají zájem na spolehlivých dodávkách paliva. Pro výstavbu plynovodu je také Norsko, jehož vládě patří 30 procent akcií společnosti Kvaerner, jednoho z dodavatelů výstavby.

V Gazpromu dříve prohlásili, že mohou dokončit pokládku potrubí samostatně. Jedna z možných variant předpokládá účast kotevní lodě na kladení potrubí za doprovodu jiné lodě vybavené systémem dynamického fixování schopným udržet loď na místě bez kotev a vázání. Tuto úlohu může sehrát loď Akademik Čerskij.

Koncem července americký senát schválil nový obranný rozpočet, který předpokládá další omezovací opatření proti projektu plynovodu Nord Stream 2.

Již platné sankce se rozšiřují na organizace, které se zabývají kladením potrubí, a také na pojišťovací společnosti, které se toho účastní.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 je výstavba dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží RF přes Baltské moře do Německa. Má vést rovněž přes výsostné nebo výhradní ekonomické prostory Finska, Švédska a Dánska.

Projekt ztělesňuje Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem Gazpromem. Evropští partneři Royal Dutch Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall financují výstavbu z poloviny, tedy každá v částce 950 milionů eur.

Proti projektu vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, dále USA, jež aktivně prosazují v EU vlastní zkapalněný zemní plyn, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politický. USA schválily koncem loňského roku obranný rozpočet, do kterého zařadily sankce proti společnostem, jež se účastní výstavby plynovodu Nord Stream 2. Výstavba byla pozastavena, protože švýcarská společnost Allseas, která kladla potrubí, hned zrušila práci.