K vyostření situace v Ladaku došlo již na začátku května, kdy v oblasti vysokohorského jezera Pangong Tso došlo k řadě konfliktů mezi vojáky obou zemí. Následně Indie i Čína posílily vojenskou přítomnost u hranic faktické kontroly, která v Ladaku nahrazuje skutečnou hranici mezi oběma státy. Nové kolo napětí začalo po rvačce vojáků obou zemí v údolí Galwan v Ladaku, ke které došlo večer 15. června. Podle informací Nového Dillí v důsledku incidentu na indické straně zemřelo 20 vojáků. Čínská strana podobné informace nesdělila.

„V noci z 29. na 30. srpna 2020 vojska Čínské lidové osvobozenecké armády porušila shodu, které bylo dosaženo během vojenských a diplomatických schůzek během pokračujícího boje ve východním Ladaku, a provedla provokační vojenské akce, aby změnila status quo. Indická vojska zabránila této činnosti na jižním břehu jezera Pangong Tso, přijala opatření na posílení našich pozic a bránila snahám Číny v jednostranném pořádku změnit situaci na zemi,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnilo Ministerstvo obrany Indie.

Vojenský úřad poznamenal, že k vyřešení vzniklé situace na indické hlídce v oblasti Chushul probíhá schůzka na úrovni velitelů brigád.

„Indická armáda je nakloněna k udržování míru a klidu cestou dialogu, ale také je plná odhodlání bránit svoji územní celistvost,“ píše se v prohlášení.

Indie poslala do oblasti útočné vrtulníky a stíhačky

Do pohraniční oblasti byly přesunuty vrtulníky Apache vybavené raketami Hellfire typu vzduch-země a vrtulníky Chinook, které mohou dodávat dělostřelectvo do vysokohorských oblastí. Indie navíc začala posilovat všechny své letecké základny nacházející se poblíž severní hranice s Čínou. Například je známo, že se tam přemísťují stíhačky Su-30MKI, MiG-29 a Jaguar.

Indická vláda rovněž zavedla letecké dodávky vojáků a zbraní do Ladaku pomocí dopravních letadel S-17 Globemaster, C-130J Super Hercules a An-32. Takové akce jsou jasným signálem pro Peking, že Nové Dillí je připraveno k eskalaci konfliktu.

Spor Indie a Číny

Mezi Čínou a Indií probíhá dlouhodobý územní spor o vlastnictví horské oblasti v severním Kašmíru a také o téměř 60 tisíc kilometrů čtverečních v severovýchodním státě Arunáčalpradéš. Linie aktuální kontroly se nachází v regionu Ladak. V letech 1993 a 1996 podepsaly Čína a Indie mírové dohody ve sporných oblastech.

Nyní jsou dvě nejlidnatější země světa - Indie a Čína - rozděleny podmíněnou linií, nazvanou MacMahonova linie (podle ministra zahraničních věcí Britské Indie, který navrhl tuto hranici v roce 1914). Indie a vláda Dalajlámy (skutečný vůdce státu Tibet) uznaly existující hranici, zatímco Čína ne, jak bylo oznámeno v oficiální diplomatické nótě v roce 1959.

Poté byly opakovaně činěny pokusy vyřešit tento problém: dvě čínsko-indické dohody - z let 1993 a 1996 - byly neúspěšné. Spornými zůstávají dvě části pohraničního území: v severovýchodní části Kašmíru a na severu státu Arunáčalpradéš.

Připomeňme, že Čína a Indie stále jednají o rozvedení sil podél tzv. linie aktuální kontroly v Himalájích, kde došlo ke zvýšení napětí poté, co se 15. června v oblasti Ladak střetli indičtí a čínští vojáci. Incident si vyžádal jak raněné, tak i mrtvé.