Podle jeho slov stačí ve dne pospat asi 20 minut. „Když budete spát déle než 20 minut, bude spánek hluboký. Potřebujete čas, abyste se z něho probrali. Říká se tomu setrvačnost spánku,“ řekl lékař.

Podotkl, že po hlubokém spánku trvá úplné probouzení 20 až 40 minut, což může v podmínkách zaměstnání způsobit problémy.

„Má-li však člověk pružnou pracovní dobu, jedna hodina spánku mu umožní, že bude po definitivním probuzení čilý až do večera,“ dodal odborník.
Dorochov řekl, že pro denní spánek je nejvhodnější doba od 13 až do 15 hodin.

„Náš organismus je seřízen tak, že v této době se ospalost přirozeně zvyšuje. Po 17. hodině nebude delší spánek žádoucí – můžete kvůli tomu špatně spát v noci. Možná, že nebudete moci usnout,“ varoval lékař.

Lidé pokročilého věku mají spát ne více a ne méně toho počtu hodin, který stanovili lékaři. Když spí málo, škodí to srdci, když ale spí příliš mnoho, je velké riziko demence, řekl dříve v rozhovoru pro Sputnik kardiolog Vladimir Chorošev.

Osm hodin je optimální doba spánku průměrného statistického člověka. Má se za to, že se za tu dobu organismus úplně obnoví. A jestliže v mládí se nedostatek spánku dost snadno nahradí, mají starší lidé spát právě tolik, kolik jejich organismus potřebuje, je to životní nutnost, vysvětluje Vladimir Chorošev.

„Lidé starší 55 let, kteří se blíží šedesátinám, mají mít určitý režim spánku. Mají vždy mít klidný spánek nejméně osm hodin denně. Budou-li starší lidé spát méně, jejich organismus fyzicky nebude stačit obnovit zdrojovou základnu, což se projeví na funkci všech orgánů. Utrpí tím mozek, srdce, játra a žaludek. Na to by měli pamatovat,“ řekl kardiolog v rozhovoru pro Sputnik.

A přitom spát příliš mnoho je pro starší lidi neméně nebezpečné. Kardiolog Vladimir Chorošev varuje, že nadměrný spánek vede k demenci.

„Nesmíme zapomínat na to, že mnozí lidé pokročilého věku spánku zneužívají. Říkají, že dlouhý život je unavil, a že si chtějí ještě trochu pospat. Příliš dlouhý spánek ale starším lidem také škodí. Výzkumy ukázaly, že spánek delší než 9, 10 nebo dokonce 12 hodin zvyšuje nebezpečí aterosklerotické mozkové příhody nebo encefalopatie. Tato choroba vede ke kognitivním poruchám. V konečném důsledku to může přivést k demenci. Takže nadbytečný spánek je také nežádoucí,“ upřesnil v rozhovoru pro Sputnik doktor Chorošev.