Diplomaté promluvili o „nepřiměřeném použití síly“ běloruskými orgány a vyzvali „k zastavení násilí a hrozby použití vojenské síly proti vlastním občanům“. Kromě toho autoři prohlášení zformulovali výzvu, aby došlo „k okamžitému a bezpodmínečnému“ propuštění všech, kteří byli „zadrženi neprávem“.

„Vyzýváme běloruské orgány, aby dodržovaly mezinárodní závazky týkající se dodržování demokratických svobod a lidských práv. Očekáváme úplné a transparentní vyšetřování všech údajných trestných činů a zneužití s cílem dovést odpovědné osoby k zodpovědnosti. Pouze toto dá možnost mírového urovnání krize na základě otevřeného národního dialogu,“ uvádí se v prohlášení.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dříve uvedl, že pouliční protesty se řídí ze zahraničí, zejména z Polska. Podle jeho slov sousední země nejen že otevřeně hovoří o své pozici k tomu, aby v zemi byly opakovány volby, ale také začínají zasahovat do vnitřních záležitostí Běloruska.

Ruský prezident Vladimir Putin zase konstatoval, že Rusko se vůči událostem v Bělorusku chová zdrženlivěji a neutrálněji než Evropané a Američané. Moskva považuje výsledky prezidentských voleb za legitimní a vychází z předpokladu, že všechny problémy v zemi budou vyřešeny pokojně.

Protesty v Bělorusku 

Po prezidentských volbách, které proběhly 9. srpna, začaly v Bělorusku masivní protesty opozice. Podle Ústřední volební komise byl pošesté na post běloruského prezidenta zvolen Alexandr Lukašenko, který získal 80,1 % hlasů. Opozice však tvrdí, že zvítězila Světlana Tichanovská.  

Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech protestů zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů. 

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.