„Rakovinu bychom měli hledat v ‚přístupech‘, a ne když je to až i v tom nejranějším stádiu, a zapůsobit na rizikové faktory, na ty nemoci, které k ní vedou,“ uvedl.
Konkrétně řekl, že k takovým diagnózám patři virová hepatitida, lidský papilomavirus (HPV), gastritida nebo žaludeční vředy, zánětlivé onemocnění střev, chronická obstrukční plicní nemoc.
Mjasnikov poukázal na to, že existuje očkování proti hepatitidě B a HPV a že je vhodné se nechat naočkovat, aby se snížilo riziko vzniku rakoviny jater a děložního čípku.
Chirurg Renat Chajrov na svém Instagramu dříve vysvětlil, že u nekuřáků se zvyšuje riziko rakoviny o 20-30 procent, pokud pravidelně vdechují cigaretový kouř. Připomněl, že tabákový kouř obsahuje chemické látky, které oslabují imunitní systém lidského organismu a činí jej zranitelným vůči nemocem, přičemž negativně ovlivňují schopnost imunitního systému ničit rakovinné buňky. Pasivní kouření zvyšuje riziko srdečních onemocnění a kolorektálního karcinomu, rakoviny mozku, rakoviny krve a chronického obstrukčního plicního onemocnění (CHOPD).
U dospělých i u dětí mohou vdechováním tabákového kouře vzniknout takové nemoci, jako je alergie na určité potraviny, rýma, bronchiální astma, rinosinusitida a ekzém. Kromě toho Chajrov upozornil na to, že malé dítě může zemřít v kolébce následkem syndromu náhlého úmrtí kojenců, k němuž dochází častěji u dětí, v jejichž rodině někdo kouří.
Chirurg připomněl, že v tabákovém kouři jsou karcinogeny - nitrosaminy, které se ukládají na površích v místnosti, kde lidé kouří. Přitom až 80 procent této látky zůstává v místnosti s ventilací. Proto jsou nebezpečné i ty prostory, kde lidé kouřili před nějakou dobou.
Tabákový kouř však není jediným nebezpečím, zdůrazňuje lékař. Dým vycházející při smažení jídla nebo pálení kadidla také vyvolává vznik rakoviny plic.