Podle portálu vestivrn.ru se vědci z Technické univerzity ve Voroněži přiblížili uskutečnění snu mnoha kuchařek a hostitelek. Jedná se totiž o vytvoření zdravého „jídla pro skutečné muže“.

V současné době vědci dokončují práce na umělém masu v Rusku, které se momentálně do Ruska dováží ze zahraničí. Ruský potravinářský holding dal pokyn vědcům na Technické univerzitě ve Voroněži, aby vyvinuli ruský ekvivalent takového masa.

Vědci tvrdí, že jejich produkt je biologicky kompletní bílkovina, která má lepší vlastnosti než hovězí, vepřové a kuřecí maso dohromady. K dosažení tohoto cíle prochází směs několika složitými výrobními kroky, ve kterých se různé bílkoviny kombinují do jedné skupiny a výsledkem je pak taková bílkovina, která v žádném případě není horší než živočišné bílkoviny z hovězího, vepřového a drůbežího masa.

Aby vědci získali takovou ideální bílkovinu, podrobili různé rostlinné bílkoviny řadě procesů. Ve směsi se zpracovává pět druhů rostlinných bílkovin. Výsledkem následně je, že vědci získávají „rostlinné maso“.

Nejde o maso

Na začátku měsíce jsme psali o tom, že ruský šéfkuchař a odborník na historii kulinářství Anton Prokofjev odhalil tajemství, jak připravit chutné karbanátky. 

Prokofjev uvedl, že bychom neměli kupovat hotové mleté maso. Nejlepší je připravit si mleté maso doma nebo o něj požádat samotné řezníky v obchodech.

Objasnil to tím, že u hotového mletého masa není možné kontrolovat přesné složení – může tam být málo masa a hodně tuku nebo chrupavek.

Důležitá je také kvalita mlýnku na maso a především jeho čepelí, upozornil odborník.

„Tou nejdůležitější věcí na mlýnku na maso je naostřená čepel. Mnohé domácí mlýnky maso drtí, ale nesekají. Pak maso vypouští šťávu, která se nedostává do hotového pokrmu. Domácí mlýnky nejsou schopny maso posekat jako profesionální stroje. Cena toho nejlevnějšího, jednoduchého (profesionálního) mlýnku na maso začíná na 30 tisících rublech (přibližně 9 tisíc Kč), poté je již na řadě profesionální technika, jako jsou systémy „unger“ a „1/2 unger“. To je však již naprosto profesionální vybavení. Je tam několik mřížek, které se mění, díky čemuž se zajistí úplné zpracování masa. Maso tak není roztrhané a vymačkané, jako je tomu často u domácích mlýnků na maso,“ uvedl profesionální pohled odborník.

Prokofjev rovněž poznamenal, že před přípravou karbanátků je nejlepší dát části mlýnku na maso do mrazáku. Kromě toho je při mletí masa velmi důležitá teplota.

„Ve všech výrobních zařízeních je to velmi přísně kontrolováno, protože mleté maso by se nemělo zahřívat nad 4° C. Proto je dobré, pokud vložíte předem části mlýnku do mrazáku. Tím bude zaručena nezávadnost produktu,“ vysvětlil šéfkuchař.

Maso by mělo být také velmi studené, aby se usnadnila pozdější práce. Anton Prokofjev navrhl, že před vložením do mrazáku lze maso nakrájet na tenké malé plátky.

„Při mletí masa je dotek plochy masa s vnějším prostředím obrovský, proto existuje jisté riziko, že do produktu se mohou dostat nějaké bakterie,“ varoval.