Svatba a manželství je smlouvou mezi párem a státem, že pár vytvoří optimální prostředí pro výchovu dětí, které z toho manželství vzniknou. Stát se tou smlouvou zavazuje, že manželům vhodnou formou ulehčí ekonomickou stránku vzniklého údělu.
Poukazování na to, že nesezdaných párů a dětí narozených mimo manželství je velké množství (údajně téměř 40 %) a jaké výchovné problémy z toho plynou, je naopak ukazatelem jak je rodinné prostředí cenné a že tedy instituty společného jmění, výživného od faktického rodiče, vdovecký důchod a další, nejsou bonusem manželství, ale zaslouženým počinkem, protože po ryze ekonomické stránce jsou děti vždy prodělečným faktorem. O tom snad není třeba ani diskutovat.
Jestliže chcete rovné podmínky pro všechny páry – tedy i páry komunity LGBT – žádáte pro členy této komunity privilegium, nezasloužený bonus. Píšete, že … není žádný med, nemít většinovou orientaci. A ty byrokratické potíže zmíněné výše jsou to nejmenší, co můžeme snadno změnit… Souhlasím s vámi, že strhávat nežádoucí pozornost svou odlišnou orientací je nepříjemné a obtěžující, ale není to důvodem k ekonomické pomoci státu. Zvláště, když nejde o službu státu, ale o uspokojení svých osobních preferencí. A zahrnout oprávněné nároky rodiny do sousloví byrokratické potíže – to bych snad od lingvistky ani nečekal.
Proč to píšu formou otevřeného dopisu? Šířeji jsem tuhle problematiku zmínil na tomto blogu už 17. srpna,
Proč pořád nejsme fér?
kde jsem hned v druhé větě vyzval k diskusi, ale přicházely mi jenom maily diskusi odmítající s dogmatickým tvrzením, že požadavky komunity LGBT jsou legitimní. Odmítání diskuse, netolerance k jinému názoru je – podle mého názoru – přinejmenším pomýlené. Problém mám už se samotnou zkratkou LGBT (vysvětlil jsem v onom článku) a za druhé požadavek nezaslouženého bonusu může být legální, ale nikdy nemůže být legitimní. Smlouvu uzavírají vždy dvě strany. K legitimitě schází právě ten smluvní výtěžek státu.
Mno.. Ano politik se nemusí s občanem na všem shodnout. Ovšem tragedií, ba doslova bídou nejen české politiky je, že občan, respektive stále více občanů, získává neobytný dojem, že mu/ jim politici nerozumí, či spíše nechtějí rozumět.
Paní poslankyně se ptá, proč pořád nejsme fér a chce rovné podmínky…. Zvláštní! Údajnou neférovost a křivdu na menšině,hodlá vyřešit neférovostí a křivdou na většině!!! Moc se osobně těším na nějakou příští debatu sněmovny například kolem důchodové reformy, kde nepochybně mnozí,včetně pirátských poslanců jistě zašermují demografií…Kterou lze, jak známo, ovlivnit pouze a jedině společnou interakcí muže a ženy! A normální dítě má právo na to, aby vyrůstalo v v prostředí, kde funguje jak matka, tak otec. Nikoli dvě matky či dva otcové. Má li samo splnit základní poslání své existence – totiž zplození další generace a její následnou co nejlepší a nejkomplexnější přípravu na život. Tak ,jak tomu je od pradávna věků.