Vědci shrnuli údaje z více než 20 vědeckých prací a proanalyzovali informace o 313 651 lidech, z nichž 39 % holdovalo dennímu spánku.

Výsledky analýzy svědčí o tom, že u lidí, kteří pravidelně spali během dne více než jednu hodinu, vzrostlo riziko vzniku srdečně cévních chorob o 34 % a riziko úmrtí z různých důvodů o 30 %. Dlouhý denní spánek byl nebezpečný pouze pro ty, kteří spali celkem více než 6 hodin denně.

Vědci tvrdí, že jakkoliv dlouhý spánek přes den zvyšuje riziko smrti o 19 %. Přitom je tato souvislost mezi spánkem a rizikem úmrtí větší u žen a starších lidí, a to o 22 % a 17 %.

Kdy je nedostatek spánku prospěšný

Snížení počtu hodin spánku může pomoci v překonání některých životních problémů, řekla v rozhovoru pro Sputnik klinická psycholožka Lucia Sulejmanová. Nedostatek spánku je podle jejího názoru účinným způsobem aktivace mozku k nalezení východiska ze svízelné situace, ale tento způsob má své meze.

Nedostatek spánku uvádí lidský organismus do stresového stavu, což se dá výhodně využít v práci nebo k nalezení východiska z problémových situací. Lucia Sulejmanová tvrdí, že v těchto chvílích funguje mozek nejaktivněji a může se v něm zrodit tvůrčí vyřešení naléhavých problémů.

„Při akutním stresu dochází k potlačení funkcí spánku. Byl proveden průzkum, který ukázal, že nedostatek spánku aktivuje organismus, provokuje neklid a aktivitu pátrání. V tomto stavu začínáme aktivněji hledat řešení. Zvyšuje to podnikatelskou aktivitu, tedy pátrání po nestandardních a tvůrčích řešeních v jistých situacích,“ vysvětlila psycholožka Sputniku.

Hlavním omezením tohoto způsobu zrychlení mozku je čas. Člověk může celý život spát pouze několik hodin denně, ale kreativní aktivace mozku na pozadí stresu je jednorázový jev.

„Nesmíme zapomínat na jednu velmi důležitou věc: nespavost aktivuje stav akutního stresu. Když trvá velmi dlouho, může se stát chronickým. V této situaci nemůžeme dál podporovat a řídit projekty, které jsme již stihli zorganizovat v tomto stavu,“ řekla Lucia Sulejmanová v rozhovoru pro Sputnik.

Za zdravý je považován spánek dlouhý 8 hodin denně. Snížení tohoto počtu hodin za účelem aktivace mozku je možné, ale pak člověk potřebuje obnovení režimu odpočinku.